Stránka pojednává o pojmech výprosa, výpůjčka, zápůjčka, úvěr podle Nového občanského zákoníku 2014.
Výprosa
Pro výprosu se také používá pojem prekarium. O výprosu se bude jednat v případě, kdy půjčitel výprosníkovi bezplatně přenechá věc k užívání, aniž si s ním sjedná, kdy ji má vrátit.
Zahrádkář půjčí druhému rýč, aniž by řekl, kdy ho chce vrátit. Může pak kdykoli přijít a chtít rýč zpátky.
Výpůjčka
Smlouvou o výpůjčce (commodatum) půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc (např. obraz, prsten) a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání (§ 2193 NOZ).
Vypůjčitel má právo vrátit věc předčasně; kdyby však z toho vznikly půjčiteli obtíže, nemůže věc vrátit bez jeho souhlasu (§ 2197 NOZ). Náklady obvyklého užívání nese výpůjčitel.
Zápůjčka
NOZ se navrací ke klasickému označení zápůjčka namísto dosavadního užívání pojmu půjčka. S tím souvisí i změna označení smluvních stran na zapůjčitele a vydlužitele, oproti nevhodnému označení stran věřitele a dlužníka.
Smlouva o zápůjčce (mutuum) vznikne tehdy, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc (např. peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu (§ 2390 NOZ).
Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů (§ 2393 odst. 1 NOZ).
Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 NOZ), kdežto při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu (§ 2392 odst. 2 NOZ).
Úvěr
Smlouva o úvěru je s drobnými úpravami převzata z obchodního zákoníku (§ 497 a n. zákona č. 513/1991 Sb.). Jednou z těchto úprav je změna označení stran, kdy se místo věřitele a dlužníka označují strany úvěrovaný a úvěrující. Ke změně označení stran došlo proto, že poskytovatel úvěru (dle NOZ úvěrující) je do doby poskytnutí předmětných peněz dlužníkem příjemce úvěru. Jakmile však peníze poskytne, stává se z něj věřitel a z příjemce peněz dlužník.
Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 NOZ).
Pokud se smlouva o úvěru váže jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem (§ 2398 odst. 2 NOZ).
Pokud úvěrovaný použije peněžní prostředky na jiný než určitý účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. A to platí i tehdy, je-li použití peněz ke smluvenému účelu nemožné (§ 2400 NOZ).
Úvěrovaný má povinnost vrátit úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 NOZ).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment