Výpůjčka, zápůjčka, výprosa a nový občanský zákoník 2014

Smlouva o výpůjčce

Smlouva o výpůjčce navázala na svoji předchozí právní úpravu obsaženou v občanském zákoníku. Zákonodárce podrobněji upravil některá ustanovení (např. náklady spojené s užíváním vypůjčené věci).
 
Smlouvou o výpůjčce přenechává půjčitel nezuživatelnou věc vypůjčiteli a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Nezuživatelná věc je individuálně určená. Může jít o věc movitou i nemovitou. Hlavními charakteristickými znaky smlouvy o výpůjčce jsou její bezplatnost, půjčení věci dočasně a za daným účelem. Není-li účel vymezen, užívá vypůjčitel věc způsobem přiměřeným povaze věci. Užití věci lze stanovit jak na dobu určitou, tak neurčitou. Pokud by nebyl stanoven ani účel užití věci ani doba, po kterou se má vypůjčitel věc užívat, jednalo by se o výprosu.
 
Půjčitel odpovídá za škodu na věci, která vznikne v důsledku existence vady věci, jež půjčitel vypůjčiteli zatajil nebo v důsledku nepoučení vypůjčitele o tom, jak věc užívat. Poučit vypůjčitele půjčitel nemusí, jednalo-li se o pravidla obecně známá.
 
Nově obsahuje NOZ časový rámec výpůjčky vymezené jen účelem, kdy je stanoveno vypůjčiteli užívat věc bez zbytečného odkladu a po splnění účelu má povinnost věc bez zbytečného odkladu vrátit půjčiteli. Dále právo vypůjčitele vrátit za podmínek stanovených v zákoně věc půjčiteli předčasně a právo půjčitele domáhat se předčasného vrácení věci.
 
NOZ stanoví, že obvyklé náklady spojené s užíváním věci nese vypůjčitel ze svého a mimořádné náklady jsou k tíži půjčitele.
 
Obě strany mohou svá práva ze smlouvy o výpůjčce uplatnit u soudu ve lhůtě 3 měsíců od vrácení věci, jinak se jejich práva promlčí. V praxi bude pro laiky velice obtížné odlišit výpůjčku od výprosy. Zejména půjde-li o běžné sousedské propůjčení věci bez uzavření smlouvy.
 

Smlouva o výprose

Výprosa, je sice nově zavedena do právní úpravy občanského zákoníku, ale tento právní institut byl používán již v římském právu. V historii práva platného na našem území se s výprosou setkáme např. ve Všeobecném občanském zákoníku z roku 1811, který platil na našem území až do roku 1950.
 
NOZ označuje za půjčitele toho, kdo někomu bezplatně věc přenechá k užívání, a za výprosníka toho, kdo si věc k užívání převezme. Z tohoto vymezení je evidentní, že se jedná o smluvní typ.
 
Výprosa se svou podstatou podobá výpůjčce. Hlavním kritériem pro odlišení výprosy od výpůjčky je, že u výprosy si strany nestanoví ani dobu, po kterou půjčitel věc někomu bezplatně půjčuje ani účel, ke kterému se má věc užívat. Pokud by smlouva jedno z těchto kritérií obsahovala, nejednalo by se o výprosu, ale o výpůjčku. Kdyby půjčitel požadoval za užívání věci poplatek, šlo by o nájem věci.
Společnými znaky výprosy a výpůjčky je bezplatnost užívání věci.
 
Příkladem výprosy jsou běžné sousedské výpůjčky potřebného nářadí (lopata, sekačka na trávu, cirkulárka...), kamarádské půjčky jako např. zajímavá knížka k přečtení, půjčka lyží, kočárku pro miminko apod. Zkrátka s výprosou se setkal každý z nás, když nutně něco potřeboval a kamarád nebo soused se nabídl, že mu potřebnou věc poskytne, neboť ji zrovna nepotřebuje, takže výprosník může věc vrátit kdykoliv.

Předmětem výprosy může být i nemovitá věc např. pokud užíváte se souhlasem souseda jeho pole k pěstování kukuřice nebo pozemek pro parkování automobilu, aniž by byl dojednán účel či doba, po kterou budete nemovitost užívat, jedná se o výprosu.
 
Půjčitel může kdykoliv požadovat vrácení věci od výprosníka. Výprosník nemůže věc vrátit v době, kdy by tím způsobil půjčiteli obtíže, pokud s tím půjčitel nesouhlasí. Vznikne-li na věci, která je předmětem výprosy, škoda, je povinen výprosník půjčiteli škodu nahradit. Náhrady škody se může výprosník zprostit, pokud prokáže, že věc užíval způsobem přiměřeným její povaze.
 
Příklad: Soused Vám půjčí sekačku na trávu a vy podle návodu k přiložené sekačce začnete sekat svůj anglický trávník na zahradě. Najednou se zadře motor a sekačka nefunguje. Prokážete-li že sekačka byla užívána způsobem přiměřeným její povaze, nemusíte sousedovi škodu na věci hradit.
 
Půjčí-li výprosník věc třetí osobě, která svým užíváním způsobí na věci škodu, nahradí půjčiteli vzniklou škodu výprosník.
 

Smlouva o zápůjčce

Smlouva o zápůjčce je v základních rysech obsahově shodná se smlouvou o půjčce, tak jak jsme ji znali z předchozího občanského zákoníku. NOZ však danou právní úpravu trochu modifikoval. Zejména došlo ke změně terminologie označení smluvních stran, kdy místo věřitele použijeme zapůjčitele a místo dlužníka vydlužitele.

Smlouva o zápůjčce stejně jako smlouva o půjčce patří mezi reálné právní vztahy, tzn., že smlouva o zápůjčce vzniká až okamžikem faktického poskytnutí věci, která je předmětem zápůjčky. Zapůjčitel tedy musí věc předat vydlužiteli, který ji převezme. Převzetím věci se rozumí i připsání peněz na účet.
Zápůjčku si mohou smluvní strany sjednat bezúplatně, ale i úplatně. NOZ na tuto skutečnost váže odlišné podmínky splatnosti zápůjčky. Jde-li o bezúplatnou smlouvu o zápůjčce, u které není uvedeno, kdy má být zápůjčka vrácena, může vydlužitel splatit zápůjčku i bez výpovědi. U úplatné zápůjčky, není-li splatnost ve smlouvě uvedena, je závislá na vypovězení smlouvy. Výpovědní doba, není-li ujednáno jinak, činí šest týdnů.

Právní úprava smlouvy o zápůjčce obsahuje speciální ustanovení, které má přednost před obecným ustanovením o ztrátě výhody splátek (§ 1931 NOZ) a hovoří, že sjednaly-li smluvní strany vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a zesplatnit zápůjčku dojde-li k prodlení ze strany vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

V NOZ najdeme u zápůjčky i možnost sjednat si vrácení zápůjčky v jiné měně, než ve které byla zapůjčitelem poskytnuta. Zápůjčka v cizí měně se vrací ve stejné hodnotě, která se rovná částce, která byla vydlužitelem zapůjčiteli poskytnuta.

Zdroj: Mgr. Veronika Křížová, Bezplatná právní poradna online