Napadení darovací smlouvy na nemovitost manželkou - manžel daroval majetek v SJM (byl zapsán na katastru sám)

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)

Kategorie: Společné jmění manželů SJM

Zveřejněno: 18. duben 2025

Zobrazení: 517

• nemovitost v SJM
• napadení darování nemovitosti
• napadení darovací smlouvy

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Záleží na tom, kdy k darování garáže dceři došlo. Pokud to bylo před více než třemi lety, již se nedá ve věci nic dělat. Ve lhůtě 3 roky od tohoto darování byst se mohla domáhat neúčinnosti takového jednání s odůvodněním, že garáž byla v SJM a Vy jste s darováním nevyslovila souhlas. Pokud ale k darování došlo před více než 3 lety, je již nárok na řešení věci promlčen a garáž patří pouze dceři. 

• id platby: 9117997163

Za trvání manželství jsme si pořídili garáž. V katastru nemovitostí byl zapsán pouze manžel. Po rozvodu daroval garáž naší dceři, o této skutečnosti jsem od něho informaci nedostala, dozvěděla jsem se to zcela náhodně až později. V katastru nemovitostí jako vlastník je tedy nyní vedena pouze dcera. Jsem i nadále spoluvlastníkem poloviny garáže, když já jsem dceři po rozvodu svoji polovinu garáže nedarovala? Můžu dodatečně požádat o zápis do katastru nemovitostí jako spoluvlastník? Případně co bych měla v této záležitosti podniknout. Poraďte mi prosím. S dcerou máme velmi problematický vztah, chová se ke mně velmi špatně, i slovně. Absolvovala jsem...

Číst dál …

Úpravy zahrady u domu SVJ jedním bytem - je zvelebení zahrady vlastnictvím všech nebo jen jednoho bytu? (§ 1136 Zákona č. 89/2012 Sb.)

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)

Kategorie: Bydlení, nájem, nájemníci, SVJ, BD

Zveřejněno: 17. duben 2025

Zobrazení: 183

• zahrada u domu SVJ

• Odpovídající právník: Mgr. Hana Wernerová (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Ano, rodina podle Vámi uvedeného ustanovení postupovat může. Nejednalo by se ale o poměrnou část toho, co na úpravu vynaložili, ale jak předmětný pozemek zhodnotili, tj. bez znaleckého posudku by se neobešli, pokud by nějaké náklady chtěli uplatnit. Jde však o v právu ne zcela zvyklou a obvyklou situaci k řešení. 

• id platby: 26997020481

Jsme SVJ o 12 vlastnících BJ a současně spoluvlastníme ideální podíl na společném pozemku za domem - zahradě. Před několika lety se přistěhovala rodina, která začala na vlastní náklady zahradu kultivovat. Bez souhlasu vlastníků zasázela květiny, keře, stromy, skalku, okrasný rybníček, dřevěné záhony, kompostéry, nádrže na vodu atd. Vše probíhalo postupně, až nenápadně. Až pro obnovení bývalé studny, si na shromáždění zažádali o naše svolení. Dva vlastníci byli proti další zahradnické expanzi, ale byli přehlasováni ostatními převážně postaršími vlastníky, kterým se o takové zahradě ani nesnilo. Bohužel všichni chápou věc tak, že stromy, keře, záhony, výpěstky či voda za studny...

Číst dál …

Nelegální dětské hřiště za plotem - jak se bránit stavbě herních prvků?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Stavební zákon a stavby

Zveřejněno: 17. duben 2025

Zobrazení: 180

• nelegální stavba
• dětské hřiště pod okny bytu
• podjatost stavebního úřadu
• stavba bez stavebního povolení
• dětské hřiště

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  V první řadě Vám doporučuji se v této věci obrátit na místně příslušný stavební úřad (ideálně včetně fotodokumentace). Ten by měl provést kontrolu na místě a dospěje-li k závěru, že se jedná o tzv. černou stavbu, měl by zakázat její pokračování a zahájit řízení o odstranění stavby (v rámci tohoto řízení ovšem umožní stavebníkovi požádat o dodatečné povolení stavby – samozřejmě za splnění zákonných podmínek).

  Nemá smysl obracet se na nadřízený stavební úřad, jelikož jeho podjatost není prokázána (resp. jí nelze ani předpokládat – dotyčný vedoucí hnutí mládeže nemá se stavebním úřadem nic společného).

  Pakliže Vám stavební úřad nepomůže (pokud například usoudí, že se nejedná o stavbu a zřizování hřiště tudíž nepodléhá jeho pravomoci), mohli byste se obrátit na nadřízený stavební úřad (krajský úřad) a především byste se mohli bránit soukromoprávní cestou. Konkrétně dle § 1020 občanského zákoníku platí, že:

  „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.“

  S odkazem na toto ustanovení byste tedy mohli podat k soudu žalobu (případně před tím ještě návrh na nařízení předběžného opatření). Rozhodnete-li se bránit soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:

  www.advokatikomora.cz 

  (a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

  Proti nelegálnímu hřišti na sousedním pozemku je případně možné se bránit například i s odkazem na tzv. sousedské imise (tedy nadměrné obtěžování ze strany sousedního pozemku), jak to vyplývá z § 1013/1 občanského zákoníku. Tato obrana by musela být rovněž vedena soudní cestou a přichází v úvahu spíše až po dokončení hřiště a započetí s jeho užíváním.

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• id platby: 27010145103

Jak se bránit proti výstavbě hřiště za plotem našeho pozemku, kdy fara pronajímá pozemek salesiánskému hnutí mládeže a to si na pozemku bez povolení staví masivní herní prvky, prolézačky, žebřiny, které jsou v těsné blízkosti s pozemkem naší zahrady a jsou vysoké 3 metry a zasahují do soukromí pozemku naší zahrady? Navíc předseda hnutí mládeže, který má vše na starost je současně politicky angažován v naší městské části, kde je v radě pro sport a kulturu. Má smysl se v takovém případě obrátit na náš úřad se stížností a nebo by bylo lepší vše řešit již s nadřízeným orgánem pro...

Číst dál …

Může zaměstnavatel šířit nedůstojnou fotografii zaměstnance (usnul na pauze)

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Nezařazené dotazy pracovního práva

Zveřejněno: 14. duben 2025

Zobrazení: 305

• zveřejnění fotografie bez souhlasu fotografovaného
• souhlas fotografované osoby
• šíření fotografií jiné osobě

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Pořízení a následné šíření takové fotografie skutečně může být z právního hlediska problematické. V této souvislosti lze odkázat na § 84 a § 85/1 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:

  „Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.“

  „Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením.“

  Je-li dotyčný zaměstnanec prostřednictvím rozšiřování předmětné fotografie zesměšňován, mohlo dojít k porušení jeho osobnostních práv. Chráněny jsou například vážnost, čest a důstojnost člověka (§ 81/2 občanského zákoníku). V případě porušení osobnostních práv se může dotyčný zaměstnanec bránit prostřednictvím § 82/1 občanského zákoníku:

  „Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.“

  Taková obrana může být vedena (v krajním případě) i soudní cestou, přičemž je možné se domáhat nejen morální satisfakce (typicky ústní či písemné omluvy, dalšího nešíření fotografie apod.), nýbrž i peněžního zadostiučinění (pakliže byla osobnostní práva dotyčného zaměstnance dotčena ve větší míře).

  Je pravdou, že pořízením, resp. rozšiřováním předmětné fotografie dochází samozřejmě rovněž ke zpracování osobních údajů (bez souhlasu dotyčného zaměstnance), což je z hlediska právní úpravy zpracování osobních údajů problematické.

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• id platby: 9123095212

Zaměstnanec, pan Jan, šel na pauzu. V odpočinkové zóně ale usnul. Tím, že usnul se dopustil porušení pracovní kázně, protože nedodržel stanovený čas a délku pauzy. Nějaká neznámá osoba ho při spánku vyfotila a fotografii zaslala na vedení společnosti. Vedení společnosti tuto fotografii pak prezentovala ostatním zaměstnancům jako varování. Otázka zní: může takovou fotografií vedení společnosti prezentovat ostatním zaměstnancům? Není to nějaké porušení? Zaměstnanec je totiž zachycen na fotografii ve směšné poloze s otevřenými ústy a teď se stal ve firmě terčem posměchu. Jestli má s firmou podepsáno GDPR bohužel není známo. Děkuji za odpověď. S pozdravem Zdeněk.

Číst dál …

Placení výživného při přerušení studia kvůli cestování

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Hana Wernerová (právník)

Kategorie: Výživné, alimenty, vyživovaná osoba

Zveřejněno: 9. duben 2025

Zobrazení: 480

• výživné
• alimenty
• přerušení studia
• přerušení školy a nárok na výživné

• Odpovídající právník: Mgr. Hana Wernerová (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 0
• Text odpovědi:

  Dítě má právo na výživné, dokud se soustavně a řádně připravuje na budoucí povolání. Existuje nález Ústavního soudu, který jednoznačně uzavírá, že studium musí být navazující, bez neodůvodněné přetržky. Vámi popsaný případ je typickým případem, kdy vám rodičům vyživovací povinnost zanikla, neboť dcera ukončila studium bez důležitého důvodu, což by byly např. zdravotní důvody, její studium tedy není ani soustavné, ani řádné. Tedy jako rodiče již vyživovací povinnost nemáte a pokud by se dcera na soud obrátila, úspěšná by nepochybně nebyla. Neexistuje žádná zákonná věková hranice, do kdy rodiče výživné mají poskytovat, je to v podstatě do okamžiku, kdy dítě není schopno s samo živit, čímž se myslí mimo jiné doba řádného studia. 

  _______________________
  ODPOVĚĎ NA PODDOTAZ: 

  Soustavné denní studium znamená, že není přerušeno z jiných důvodů, než z důvodů zdravotních, event. z důvodu studijního pobytu v zahraničí. Cestování, brigády, neúspěšně ukončený ročník, apod..., jsou přerušením a studium tak není soustavné a řádné. 

• id platby: 26991648285

Dcera nedokončila studia práv v reálném čase, i když k tomu měla doma veškeré podmínky. Chtěla ještě cestovat, chodila sice na brigády (kupovala si drahé oblečení, jezdila všude autem), ale na rok řádné denní studium zcela přerušila. Bude jí již 27, na domácnost nepřispívá a nyní chce zase studovat a máme ji prý opět vše platit formou výživného. Chtěla bych poprosit o radu, protože takhle prý může studovat i do 30 let, což si nemyslím. Neustále nám vyhrožuje žalobami a soudy a již se to nedá vydržet. Děkuji za odpověď.  _________________________________Doplňující dotaz: Dcera neustále říká, že pouze přerušila soustavné denní sdtudium,...

Číst dál …

Trvalý pobyt v mobilním domě (mobilheim) - je možné získat takto trvalý pobyt ve zkolaudovaném mobilním domě nebo ne?

Základní údaje

Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)

Kategorie: Správní řízení a rozhodnutí

Zveřejněno: 8. duben 2025

Zobrazení: 709

• trvalý pobyt
• mobilheim
• mobilní dům

• Odpovídající právník: Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:

  1/ Povolení záměru a kolaudace:

  Definice pojmu „stavba“ je ve stavebním zákoně pojata dosti široce. Konkrétně dle § 5/1 stavebního zákona platí, že:

  „Stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.“

  Je tedy nepochybné, že rovněž mobilní dům lze považovat za stavbu. Z tohoto důvodu se na něj vztahují stejná pravidla, jaká se uplatňují při povolování a kolaudaci domů „nemobilních“ (tedy běžných staveb).

  Máte-li v úmyslu umístit na pronajatém pozemku mobilní dům, bude samozřejmě zapotřebí získat k tomu písemný souhlas vlastníka tohoto pozemku. Stejně tak bude ovšem třeba (a to ještě před umístěním mobilního domu) kontaktovat místně příslušný stavební úřad a vše s ním konzultovat - zjistit, jaké podklady bude stavební úřad pro povolení a následnou kolaudaci mobilního domu požadovat (právní názor stavebního úřadu pro Vás bude určující).

  2/ Trvalý pobyt:

  Dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel platí, že:

  „Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci …“

  Je tedy důležité, zda bude Vašemu mobilnímu domu (po jeho kolaudaci) přiděleno číslo popisné, evidenční či orientační. V této souvislosti lze odkázat na § 31/1 a 2 zákona o obcích, dle něhož platí, že:

  “Budova musí být označena popisným číslem, pokud není dále stanoveno jinak.

  Evidenčními čísly se označují

  a) stavby pro rodinnou rekreaci,

  b) stavby dočasné,

  c) budovy, které nevyžadují povolení podle stavebního zákona …”

  Mobilní dům nelze považovat za budovu, jelikož pojmem “budova” se dle § 2 písm. l) katastrálního zákona rozumí:

  „nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí“

  V případě mobilního domu lze těžko uvažovat o jeho spojení se zemí pevným základem. I pokud by ovšem mobilní dům nebyl považován za budovu, stále mu může být přiděleno evidenční číslo (jelikož může jít o stavbu pro rodinnou rekreaci – v takovém případě pak nic nebrání tomu, aby byl v takovém mobilním domě přihlášen trvalý pobyt.

  Podobná problematika byla v Bezplatné právní poradně řešena například zde:

  https://www.bezplatnapravniporadna.cz/spravni-pravo/spravni-rizeni/144533-trvaly-pobyt-v-dome-ktery-neni-v-katastru-nemovitosti-mobilni-dum-ale-ma-cislo-popisne-a-evidencni-lze-to.html 

  Pokud by v budoucnu došlo k přemístění mobilního domu, musela by být výše popsaná procedura zopakována – tzn. že umístění mobilního domu by muselo být opět povoleno stavebním úřadem, který by ho následně zkolaudoval a muselo by dojít k přidělení nového evidenčního čísla (aby mohla být přihlášena adresa trvalého pobytu na novém místě).

  ______________________________

  Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

  • zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  • zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
  • zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
  • zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
• id platby: 9120169886

Mám dotaz, zda je možné zkolaudovat mobilní dům na pronajatém pozemku, se souhlasem vlastníka, v domě mít trvalé bydliště a po nějakém čase dům přestěhovat na jiný pozemek a zřídit trvalé bydliště tam. Děkuji.

Číst dál …

Je možné zjistit kdo (jméno osoby) požádal o dopravní značku v ulici?

Základní údaje

Uložil(a): PhDr. et Mgr. Simona Ulčová, PhD. - právník

Kategorie: Obce, orgány obce, občané

Zveřejněno: 8. duben 2025

Zobrazení: 375

• Odpovídající právník: PhDr. et Mgr. Simona Ulčová, PhD. - právník
• Přílohy: []
• Počet doplňujících dotazů: 1
• Text odpovědi:

  Podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 8a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, postupoval Magistrát hlavního města Prahy správně, neboť pokud se požadovaná informace týká osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobních údajů musí tyto údaje povinný subjekt, tj. v tomto případě Magistrát hlavního města Prahy, chránit. 

• id platby: 26998016202

Požadoval jsem po Magistrátu města informaci, kdo konkrétně požádal magistrát o instalaci zákazové značky v naší ulici (o ni ale nejde). Magistrát mi odmítl jméno/identitu občana sdělit s ohledem na ochranu osobních údajů v nařízení EP 2016/679. Má pravdu?

Číst dál …