Dědictví a závěť podle nového občanského zákoníku 2014

Dědické právo upravuje přechod majetkových poměrů zemřelého člověka na jiné osoby. Dědickým právem se rozumí právo na pozůstalost. Za pozůstalost se považuje jmění zůstavitele k okamžiku jeho smrti, resp. ta část majetku, která je způsobilá přejít na dědice jako na právního nástupce. Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kam patří veškerý jeho majetek a dluhy. Nově může dědic nabyt i některá práva vázaná na osobu zůstavitele za předpokladu, že před smrtí zůstavitele, byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Za dědictví se považuje to, co z pozůstalosti skutečně připadá jako jmění osobě, která je dědicem.

NOZ také rozšiřuje dědické tituly, tzn. způsoby nabytí dědictví (závěť a zákon) o nabytí dědictví na základě dědické smlouvy.

Další velkou změnou oproti původní právní úpravě je zařazení odkazu. Odkazovník nedědí vedle dědice, ale smrtí zůstavitele mu vzniká pohledávka na vydání určité věci. Také odkazovník na rozdíl od dědice není vázán dluhy zůstavitele, pokud zůstavitel nějaké dluhy zanechal.

Dědicem nově může být i právnická osoba, která ještě neexistuje, ale má v budoucnu teprve vzniknout. Podmínkou je, že vznikne do jednoho roku od smrti zůstavitele. Tato právnická osoba musí být zůstavitele dostatečně identifikována, aby bylo možné výkladem zjistit, o jakou právnickou osobu se jedná (např. uvést předmět činnosti, formu, název...).

Dědický nápad
Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele, tzn., že dědic nemůže před smrtí zůstavitele s dědictvím nakládat. Pro určení dědice je rozhodující okamžik smrti zůstavitele. Dědicem se může stát jen osoba, která v tomto okamžiku je způsobilá být dědicem. Z dědictví není vyloučen ani nasciturus, za předpokladu, že se narodí.  
Dědit nemůže ten, kdo se nedožil smrti zůstavitele, nebo zemřel současně s ním.

 Vyloučení dědice

1)    Dědická nezpůsobilost

Z dědického práva je vyloučena osoba, která by jinak měla způsobilost stát se zůstavitelovým dědicem, ale z důvodu, že se dopustila činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli či osobám v přímém příbuzenství nebo manželu zůstavitele (i registrovanému partnerovi), dědit nebude. NOZ rozšiřuje protiprávní jednání i na činy, které dle trestního zákona nejsou úmyslným trestným činem, stačí, že takové protiprávní jednání má jeho povahu. Nově může být vyloučena z dědického práva i osoba trestně neodpovědná (čtrnáctileté dítě).
Zůstavitelovým dědicem se nestane osoba, jejíž jednání směřuje proti zůstavitelově poslední vůli vůbec. Jako v předchozí právní úpravě zůstává zachován institut odpuštění, tzn. odpustí-li zůstavitel dědici jeho jednání, může po zůstaviteli dědit. Nově však odpuštění zůstavitele musí být výslovné.
Dědická nezpůsobilost může nově nastat za určitých podmínek i u manžela, který se dopustil vůči zůstaviteli jednání naplňující znaky domácího násilí či rodiče, který by zbaven rodičovské zodpovědnosti, protože zneužíval nebo její výkon zanedbával.

2)    Zřeknutí se dědického práva (dědictví)

Předchozí právní úprava neumožňovala se zříct práva na dědictví předem. Zákon vyžaduje pro tento úkon uzavření smlouvy se zůstavitelem, která bude mít formu veřejné listiny. Zřekne-li se presumptivní dědic dědického práva, není-li uvedeno jinak, působí zřeknutí i proti jeho potomkům. Nepominutelný dědic se může zříct dědického práva jako celku nebo pouze práva na povinný díl. Dědic se může zříct dědického práva i ve prospěch třetí osoby nebo ve prospěch více osob.

3)    Odmítnutí dědictví

Odmítnout dědictví má právo učinit dědic po smrti zůstavitele svým jednostranným výslovným prohlášením vůči soudu. Dědictví lze také odmítnout prostřednictvím zmocněnce, který na základě plné moci může jednat za dědice. Prohlášení o odmítnutí dědictví učiní dědic výslovně vůči soudu, poté se na něj hledí jako by nikdy dědictví nenabyl. Odmítnutí dědictví nelze vázat na podmínky či výhrady. Nelze ani odmítnout dědictví, pokud počínáním dal dědic najevo záměr dědictví přijmout.

4)    Vzdání se dědictví

Nový právní institut, který lze uplatnit až po smrti zůstavitele s tím, že dědic dědictví neodmítl. Dědici k nabytému dědictví vzniká vlastnické právo, s kterým může nakládat, tzn. může se dědictví vzdát ve prospěch jiného dědice nebo dědiců, kteří s tím musí souhlasit. Rozdíl od odmítnutí dědictví spočívá v tom, že při vzdání se dědictví právní jednání směřuje ve prospěch určité osoby nikoli ve prospěch všech ostatních dědiců. Vzdání dědictví nezbavuje dědice odpovědnosti za zůstavitelovy dluhy ani povinnosti vykonat příkaz či odkaz nebo jiné opatření zůstavitele, pokud je může splnit jen osobně dědic.

5)    Vydědění

Právní úprava vydědění vychází z předchozí právní úpravy o vydědění. U důvodů k vydědění, které jsou v podstatě zachovány, však došlo k jistým posunům:

• První důvod hovoří o možnosti vydědit nepominutelného dědice, který neposkytl potřebnou pomoc v nouzi. Za nouze je považováno stáří, nemoc, ale i situace způsobené živelní pohromou, úrazem, protiprávním činem ad).
• Druhý důvod – když potomek neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl.
• Třetí důvod rozšiřuje možnost vydědění na protiprávní jednání jak úmyslné nebo nedbalostí, bez ohledu na výši uloženého trestu. Významným vodítkem je zde morální měřítko, které hodnotí jaké protiprávní jednání je morálně odsouzeníhodné pro svoji zvrhlost. Dalším kritériem, ke kterému je nutné přihlížet, je skutečnost nakolik se konkrétní trestný čin dotýká zůstavitelovy cti a cti jeho rodiny.
• Čtvrtý důvod představující skutečnost, že potomek vede trvale nezřízený život. Za nezřízený život lze považovat těžký alkoholismus, užívání psychotropních látek, páchání opakované trestné činnosti, zanedbávání povinné výživy vůči vlastním dětem.

Dalším novým důvodem pro vydědění je zadlužení nepominutelného dědice nebo jeho marnotratné počínání, která vyvolává obavu, že účel dědění v tomto případě nebude naplněn. Tento důvod dědění nelze rozšířit na potomky vyděděného.

Z jiných důvodů není vydědění možné. Jedná se o taxativní výklad a nelze důvody vydědění rozšiřovat extenzivním výkladem nebo za pomoci analogie.

Nově oproti předchozí právní úpravě nemá na platnost prohlášení o vydědění vliv, neuvede-li zůstavitel důvod vydědění. Zůstavitel tedy nemusí zdůvodňovat své rozhodnutí o vydědění v případech, kdy je ten důvod zřetelný jak pro zůstavitele, tak jeho potomka.

Prohlášení o vydědění se činní (ruší a mění) stejným způsobem, jako se pořizuje závěť.

NOZ pamatuje i na tzv. negativní závěť, neboť vydědit lze pouze nepominutelného dědice. U ostatních dědiců může zůstavitel pořídit negativní závěť, v níž uvede, že ten dědic, kterému svědčí zákonná posloupnost, dědit nebude.

6)    Zcizení dědictví

Nepominutelný dědic
Zůstavitel je ve své poslední vůli omezen právem nepominutelných dědiců. Nepominutelným dědicem jsou děti zůstavitele. Nedědí-li, jsou jimi jejich potomci.
Zároveň došlo ke krácení povinného podílu náležejícího nepominutelnému dědici. Nezletilému dědici náleží tolik, kolik činí ¾ jeho zákonného dědického podílu a zletilému náleží ¼ jeho zákonného dědického podílu. Povinný podíl získá nepominutelný dědit buď v podobě dědického podílu, nebo formou odkazu.

Druhy posledního pořízení

1. závěť
2. dědická smlouva
3. dovětek

NOZ rozšiřuje možnost posledního pořízení závětí o další dva druhy: dědickou smlouvu a dovětek (kodicil).

Závěť

Závět je nejčastějším pořízením pro případ smrti. Je tomu tak, z toho důvodu, že po dobu platnosti předchozí právní úpravy to byl jediný legální způsob posledního pořízení. Nově lze svoji poslední vůli projevit v darovací smlouvě a v dovětku. V dovětku však nelze povolat dědice.
Obsah závěti je nutné vykládat tak, aby se co nejvíce vyhovělo vůli zůstavitele. Závěť je odvolatelný jednostranný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně odkazuje jedné či více osobám určitý podíl na pozůstalosti, popř. odkaz.
Není-li závěť opatřena datem, neznamená, že je automaticky neplatná, postačuje, pokud bude zřejmé, kdy byla závěť pořízena.
Zůstavitel může v závěti poukázat na obsah jiné listiny. Splňuje-li tato listina náležitosti závěti, bude mít stejné právní účinky jako závěť. V opačném případě lze použít její obsah jen k vysvětlení zůstavitelovy vůle.
Povahu závěti je nutné vykládat odlišně od obecných pravidel pro výklad právních jednání. Nelze ji vykládat podle toho, jak se jeví dědicům, ale co nejvíce se při interpretaci přiblížit vůli zůstavitele.

Dovětek

Pořízení pro případ smrti lze učinit i dovětkem (kodicilem). Dovětek může existovat vedle závěti nebo samostatně. Dovětkem lze nařídit odkaz, stanovit podmínku, uložit příkaz. Nelze jím však samostatně povolat dědice.

Připadnutí pozůstalosti dědicům

Zůstavitel má několik možností pro rozdělení svého majetku v závěti:

• Určí-li zůstavitel v závěti jediného dědice, připadne mu veškerá pozůstalost.
• Pokud určí povolanému dědici jen určitý podíl (část pozůstalosti), připadne zbytek pozůstalosti zákonným dědicům.
• Určí-li v závěti několik dědiců bez vymezení podílů, jsou jejich podíly rovné
• Určí-li několik dědiců s vymezením jejich podílů a přesto část pozůstalosti zbude, náleží to zákonným dědicům
• Určí-li v závěti některé dědice s podíly a jiné bez podílu, připadne dědicům bez určeného podílu zbylá část pozůstalosti rovným dílem.

Náhradnictví

Rozeznáváme obecné náhradnictví a svěřenecké náhradnictví.

Obecné náhradnictví (vulgární substituce) umožňuje zůstaviteli stanovit náhradníka pro případ, že povolaný dědic z nějakého důvodu dědit nebude. (nedožije se smrti zůstavitele, dědictví odmítne). Zůstavitel může na místo náhradníka povolat jednoho i více náhradních dědiců. Komu z náhradníků připadne dědictví, nepřipadne-li dědici, se určuje podle toho, který z náhradníků v den smrti zůstavitele je ve výčtu nejbližší. Náhradnictví zaniká nabytím dědictví povolaným dědicem.
Nestanoví-li zůstavitel jinak, má se za to, že náhradnictví, které zůstavitel zřídil svému dítěti v době, kdy nemělo potomka, je účinné jen tu dobu, než dítě zůstavitele bude mít potomka/potomky způsobilé dědit.

Svěřenské nástupnictví (fideikomisární substituce) dává dědici, který dědictví přijal, povinnost přenechat pozůstalost jiné osobě jako dalšímu dědici, nestane-li se událost určená v pořízení pro případ smrti. Tuto povinnost lze vztáhnout pouze k dědictví, které zůstavitel přednímu dědici přenechal. Přední dědic nabývá dědictví na vymezenou dobu a poté připadá dědictví následnému dědici (svěřenskému nástupci). U dědictví podléhající evidenci ve veřejném seznamu, musí být uvedeno ve veřejném seznamu i svěřenské nástupnictví. Svěřenské nástupnictví zaniká nejpozději uplynutím 100 let od smrti zůstavitele.

Pořizovací nezpůsobilost

Za osobu, která není způsobilá projevit poslední vůli, se považují osoby nesvéprávné buď pro nedostatek věku, nebo pro svůj duševní stav. Výjimkami jsou případy upravené v zákoně. První výjimkou je možnost pořízení závěti osobami mezi 15. – 18. rokem věku, a to formou veřejné listiny.
Dále zákon dává možnost pořídit závěť v jakékoli formě osobám omezeným ve svéprávnosti, pokud se uzdravily do té míry, že jsou schopny projevit vlastní vůli. Jinak mohou pořizovat závěť jen ve formě veřejné listiny. Osoby, jejichž svéprávnost byla omezena z důvodu závislosti na alkoholu, psychotropních látkách nebo pro chorobnou závislost na hráčské vášni mohou pořizovat závěť v jakékoli formě, ale pouze co do poloviny svého majetku.

Forma závěti

Závěť má předepsanou povinnou písemnou formu s výjimkou případů, kdy je pořízena s úlevami. NOZ přejímá formy závěti upravené v předchozím občanském zákoníku. Do soukromě pořizovaných závětí se řadí závěť psanou a podepsanou vlastní rukou zůstavitele (závěť holografická) a závěť nepsaná vlastní rukou zůstavitele, ale před 2 svědky zůstavitel prohlásí, že listina obsahuje jeho poslední vůli a vlastnoručně ji podepíše (závěť alografická). U osob nevidomých a osob se smyslovým postižením se vyžaduje přítomnost tří svědků a použití zvláštního způsobu dorozumívání.
U závětí pořízených formou veřejné listiny, lze využít i jinou formu než pořízení notářským zápisem, který je nejčastějším způsobem.

Úlevy při pořizování závěti

Tato právní úprava umožňuje za mimořádných událostí, které zákon specifikuje pořídit závěť, která nebude obsahovat všechny náležitosti vyžadující se pro běžné pořízení závěti.

Privilegovanou závěť může pořídit ústně ten, kdo se pro nenadálou událost ocitne v patrném a bezprostředním ohrožení života. Učiní tak ústně před třemi současně přítomnými svědky. Stejné právo má i ten, kdo se ocitne v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události. Mimořádnou událostí, ve které můžou nastat podmínky pro pořízení privilegované závěti je např. povodeň, důlní závaly, epidemie, různé automobilové nehody ad. 

Závěť před starostou obce, na jejímž území se zůstavitel nalézá, lze pořídit za přítomnosti starosty a dvou svědků v případě důvodné obavy, že by zůstavitel zemřel dříve, než by mohl pořídit závěť ve formě veřejné listiny. Tato úprava se týká spíše horských obcí a osad, kde možnost sehnat notáře je ztížená. 

Závěť před velitelem plavidla nebo letadla může zůstavitel pořídit z vážného důvodu na palubě námořního plavidla nebo letadla. Na platnost závěti nemá vliv skutečnost, že zůstavitel neměl k pořízení závěti vážný důvod. 

Vojenskou závěť může pořídit pouze voják nebo jiné osoby náležející k ozbrojeným silám při účasti v ozbrojeném konfliktu a vojenských operací.

Platnost závětí pořízených s úlevami je časově omezena. Privilegovaná závěť pozbývá platnosti uplynutím dvou týdnů a ostatní výše uvedené závěti uplynutím tří měsíců ode dne pořízení. Tyto doby běží od okamžiku, kdy zůstavitel může pořídit závěť ve formě veřejné listiny.

Vedlejší doložky závěti

Nový občanský zákoník přinesl změnu, která umožňuje, aby dědicům společně s nabytým jměním zůstavitel uložil příkaz či podmínku. Zůstavitel může uvést v závěti vedlejší doložky (podmínka, doložení času, příkaz).
Dříve pokud se zůstavitel rozhodl darovat zlaté hodinky, které se v jeho rodině darují z otce na syna, svému dítěti, neměl nikdy jistotu, že jeho přání, aby i on je jednou předal svým dětem, bude dodrženo. NOZ umožňuje, aby zůstavitel ve své závěti za pomocí vedlejší doložky uložil dědici povinnost zachovat dané hodinky jen pro své potomky.
Samozřejmě vůle zůstavitele v testamentu nemůže být bezbřehá. K vedlejší doložce, kterou by zůstavitel svému dědici ukládal, aby uzavřel či neuzavřel manželství (registrované partnerství), popř. aby v manželství setrval nebo je zrušil, se nepřihlíží. Kromě osobních věcí se zůstavitel musí vyhnout ve své závěti zřejmému obtěžování dědice nebo odkazovníka.  Stejně tak nesmí jeho příkazy zjevně odporovat veřejnému pořádku (chtít po dědici, aby podporoval nezákonnou organizaci podporující rasovou či náboženskou nenávist). Ke všem takovým ujednáním by se v závěti nepřihlíželo.  

Pro podmínky platí obecné ustanovení o podmínkách, které je doplněno o úpravu nemožných podmínek v závěti. K nemožné rozvazovací podmínce se nepřihlíží. Například zůstavitel uloží svému dědici, aby se staral o jeho dům, do té doby než na stromě před domem porostou zlatá jablka. Taková podmínka je nemožná a hledí se na ni jako by nebyla napsána, tzn. jako by zůstavitel žádnou podmínku neučinil.   
Ustanovení s nemožnou odkládací podmínkou nebude platné vůbec. Dědic nebo odkazovník takto povolaný plnit podmínku nebude.

Klauzule o doložení času v závěti spočívají v zůstavitelově určení, že dědic nabude dědictví jen na určitou dobu, popř. pozdějším dnem než smrtí zůstavitele. Rozdíl mezi podmínkou a doložením času je, že doložení času se váže na událost, která nastat musí (např. 1. 1. 2020, smrt nějaké osoby...). Za určení podmínky se považují skutečnosti jako uzavření sňatku, dosažení zletilosti, jiné určení věku, narození dítěte ad. Tyto skutečnosti se považují za nejisté. Neví se, jestli nastanou a u některých nevíme ani kdy nastanou.

Vedlejší doložky v závěti umožňují svěřit majetek zůstavitele dědicům na předem vymezenou dobu, za předem vymezených podmínek a omezení. V případě, že zůstavitel určí dědice po smrti zůstavitele jen do té doby, než dovrší dědic 30 let a neurčí, kdo bude povolán k dědictví po něm, připadne potom dědictví zákonným dědicům.

Zdroj: Mgr. Veronika Křížová, Bezplatná právní poradna online