Občanské sdružení se mění na spolek - Nový občanský zákoník 2014

Nový občanský zákoník zasáhne do fungování občanských sdružení. Jedná se o řadu nejrůznějších zájmových spolků, které se vyskytují i v těch nejmenších obcích. Například myslivecké spolky, rybáři, včelaři, sdružení pro poskytování sociálních a vzdělávacích služeb, sportovní kluby a jiné. Od nového roku získají právní subjektivitu a stanou se z nich „spolky“. Zákon, který dosavadní občanská sdružení upravuje, tedy zákon o sdružování občanů, k 31. prosinci 2013 zanikne. Čtěte o nových povinnostech a nejzazších lhůtách k jejich splnění.

Spolek vznikne dle nového občanského zákoníku automaticky

Nový občanský zákoník již pojem občanské sdružení nezná. Najdeme zde v § 214 definici spolku, kde se píše, že alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. Tedy v podstatě obdobná definice dosavadního občanského sdružení. V současné době již vniklá a fungující občanská sdružení budou transformována do spolků. A to na základě ustanovení § 3045 odst. 1 nového občanského zákoníku, které říká, že sdružení podle zákona o sdružování občanů se považují za spolky podle tohoto zákona. Jednoduše řešeno, ke změně dochází automaticky ze zákona, není nutné se znovu registrovat či přeregistrovávat, jak o tom zpočátku informovala některá média.

Dosavadní občanská sdružení, nově spolky, čeká po novém roce řada povinností.  

Aktuálně vede registr občanských sdružení ministerstvo vnitra. A nejedná se o nikterak strohý seznam, momentálně je zde registrováno cca 94 tisíc občanských sdružení. V souladu s nově schváleným zákonem o veřejných rejstřících ale bude od nového roku k vedení rejstříku spolků pověřený příslušný krajský soud podle sídla spolku. Na příslušný krajský (rejstříkový) soud přejde již existující registr občanských sdružení spolu s veškerými v něm obsaženými daty. Data budou mezi ministerstvem vnitra a příslušnými rejstříkovými soudy předána bez potřeby účasti jednotlivých sdružení.

Změně názvu se sdružení nevyhnou

Co však občanská sdružení nemine, je změna názvu. Právní forma musí být dle nového občanského zákoníku uvedena v názvu spolku. A to nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti nového předpisu. Odbor legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory ČR vypracoval pro stávající občanská sdružení dokument, kde uvádí příklad správného označení spolku od roku 2014: Dosavadní název – občanského sdružení „Život dětem“ se změní na „Život dětem, zapsaný spolek“, nebo „Život dětem, z.s.“. Tuto změnu musí sdružení provést ve stanovách a dalších vnitřních dokumentech a následně je zaslat rejstříkovému soudu k zápisu změny názvu do registru spolků (opět ve lhůtě dvouleté).

Připomínáme, že název spolku se musí výrazně lišit od názvu jiné právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky. To může být pro řadu spolků např. se shodným názvem obcí další nemalou komplikací. Budou nuceny svůj název zcela změnit nebo alespoň poupravit.

V dosavadním registru vedeném u ministerstva vnitra se uvádí pouze údaje o názvu, datu vzniku, identifikačním čísle a sídle. Nově se na spolky nahlíží stejně jako na jiné právnické osoby, tedy se budou zveřejňovat i stejné údaje. V souladu s § 120 nového občanského zákoníku ve spojení s § 25 zákona o veřejných rejstřících se jedná o sídlo, statutární orgán, jméno a osobní údaje každého člena, způsob jednání za spolek, účel spolku, rozsah jeho vedlejší hospodářské činnosti a další. Tyto údaje budou muset samy spolky do rejstříku doplnit do tří let ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, tedy nejpozději do roku 2016.

Musí se změnit i interní předpisy

Dále odborníci z hospodářské komory doporučují uvést dle § 3041 nového občanského zákoníku do souladu s donucujícími (kogentními) ustanoveními interní (vnitřní) předpisy spolku. A to nejpozději do tří let od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Ve stanovách spolku musí být uveden jeho statutární orgán a práva a povinnosti členů vůči spolku (orgány spolků jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, tyto orgány mohou splývat v jeden). Jestliže stanovy nestanoví jinak, je nejvyšším orgánem členská schůze. "Dalšími z kogentních ustanovení jsou ta upravující členství, nebo organizaci zasedání orgánů, předně členské schůze, kdy tu svolává statutární orgán sám, nebo na popud alespoň třetiny členů. Jiná úprava není možná a stanovy se v tomto musí novému občanskému zákoníku přizpůsobit," vysvětluje Petr Kužel, prezident Hospodářské komory ČR. Dodává, že v nové právní úpravě existují také případy, kdy pouze stanovy mohou upravit vnitřní organizaci spolku odlišně od zákona. Kupříkladu funkční období členů orgánů podle § 246 nového občanského zákoníku (nemusí být vždy jen pětileté). "Změn, které se musí promítnout do vnitřních předpisů spolků, je mnoho, ovšem zde záleží výhradně na vnitřních předpisech jednotlivých spolků, především na jejich rozsahu a podrobnosti," uzavírá Petr Kužel.

Občanským sdružením by rozhodně nemělo uniknout pravidlo, které říká, že pokud jsou vnitřní dokumenty v rozporu s donucujícími (kogentními) ustanoveními nového občanského zákoníku, pozbývají účinnosti již ode dne 1. ledna 2014. Jestliže je například stanoveno, že předseda sdružení svolá schůzi členů, pokud jej o to požádá alespoň polovina všech členů sdružení, pozbude takové ustanovení stanov účinnosti a namísto něj se použije ustanovení nového zákona, tedy že statutární orgán svolá členskou schůzi na podnět alespoň třetiny členů. Jednoduše řešeno, zákon sice dává spolkům tříletou lhůtu na úpravu vnitřních dokumentů, sám ale automaticky zruší sporná ustanovení. Proto by měly spolky věnovat nové úpravě dostatečnou pozornost a s předstihem prověřit všechny dokumenty a interní předpisy, zda náhodou neodporují novým předpisům. V extrémním případě by mohlo dojít až k zrušení spolku.  

Mezi kogentní ustanovení nového občanského zákoníku patří například ustanovení týkající se dobrovolnosti účasti na spolku (§ 215 odst. 1), minimálního počtu členů (§ 214), účelu spolku (§ 217), povinností péče řádného hospodáře (§ 159), zákazu diskriminace (§ 212) a další.