Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Cizincem se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Pro fyzickou osobu, jež není státním občanem ČR, ani občanem EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem nebo je bez státní příslušnosti, platí v oblasti zaměstnávání a zdravotního a sociálního pojištění speciální právní podmínky. Ovšem cizinec, který má na území ČR trvalý pobyt, má z hlediska zaměstnávání a sociálního zabezpečení stejná práva a povinnosti jako občan ČR či EU/EHP, např. při výběru zaměstnání nemusí žádat o povolení k zaměstnání, s výjimkou některých povolání, kde se podle zákona vyžaduje státní občanství ČR. Stejně je nahlíženo na cizince, který požívá doplňkovou nebo dočasnou ochranu podle zvláštního zákona.

►(zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů)

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Cílené programy k řešení zaměstnanosti jsou uplatňovány v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu jsou stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Regionální programy obecního, okresního a krajského charakteru schvaluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, programy celostátního charakteru pak vláda České republiky. Mezi cílené programy patří i programy podporující pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením, například investicemi do hmotného majetku.

Centra denních služeb patří mezi služby sociální péče. Jsou určena osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Podobným druhem sociální služby jsou denní stacionáře. Obě služby se mezi sebou liší okruhem osob, kterým jsou určeny. U obou služeb se také liší některé činnosti, které jsou při jejich poskytování vykonávány. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
• poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
• výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
• sociálně terapeutické činnosti
• a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Služba je poskytována ambulantně. Je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Bydliště je místo, kde se osoba trvale zdržuje. Tedy tam, kde má svůj byt, rodinu, popř. kde pracuje, jestliže tam také bydlí. U migrujících osob se za stát bydliště považuje místo, kde osoba obvykle bydlí (domovská země). Pokud je pro účely sociálního zabezpečení třeba určit stát bydliště, posuzují příslušné/kompetentní instituce řadu kritérií, jako jsou např. doba trvání pobytu, situace bydlení, rodinné vazby, místo profesní či nevýdělečné činnosti apod. Při určování bydliště se vychází z faktického stavu a z úmyslu osoby trvale se zdržovat/pobývat na určitém místě. Každá osoba může mít pouze jeden stát bydliště. Někdy se pojem „bydliště“ nesprávně zaměňuje s pojmem trvalý pobyt, což je místo, v němž je osoba za evidenčním účelem úředně přihlášena k pobytu, ale kde se ve skutečnosti nemusí vůbec zdržovat.

Azylové domy patří mezi služby sociální prevence. Jsou určeny osobám ohroženým nepříznivou sociální situací související s bydlením (ztráta bydlení, nevyhovující bydlení, násilné chování osoby obývající společné obydlí apod.). Tato sociální služba může být poskytována různým skupinám osob, které přišly o bydlení nebo jsou ztrátou bydlení ohroženy. Existují proto azylové domy určené všem osobám v této situaci, ale i azylové domy pro rodiče s dětmi (případně osamělé rodiče s dětmi, matky s dětmi apod.). Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
• poskytnutí ubytování,
• pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. Služba je poskytována na přechodnou dobu. Poskytování této služby je tak omezeno trváním nepříznivé sociální situace a uživatel je při poskytování služby současně podporován ve snaze o její řešení. Nejde ale ani jen o zajištění jednorázového či krátkodobého přenocování jako u nocleháren. Poskytnutí ubytování a stravy (pomoc při jejím zajištění) jsou u této služby umožňovány za úhradu, a to v maximální výši, která je stanovena ve vyhlášce k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Asistent sociální péče je osoba, která poskytuje podporu a pomoc osobě závislé na péči, ale není ani registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, ani osobou blízkou. Asistent sociální péče tak nemá povinnost splňovat kvalifikační předpoklady nutné pro poskytování činností v oblasti sociálních služeb (viz také zajištění kvality sociálních služeb, sociální pracovník, pracovník v sociálních službách). Může jím být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let, je zdravotně způsobilá a neposkytuje tuto péči jako podnikatel. Asistent sociální péče je povinen s osobou, jíž poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Asistent sociální péče musí být vždy uveden jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči. Asistent sociální péče není zaměstnancem a nemá povinnost hradit zdravotní pojištění (je za něj hrazeno ze státního rozpočtu).

Ambulantní sociální služba je sociální služba poskytovaná ambulantně, tj. způsobem, kdy je služba uživateli poskytována v zařízení sociálních služeb, ale uživatel toto zařízení pouze navštěvuje a nemá v něm zajištěné ubytování (tj. přenocování přímo v zařízení nebo v jiné budově, která je využívána při poskytování této sociální služby). Ambulantně může být poskytováno 19 z celkového počtu 33 druhů sociálních služeb (z toho čtyři druhy sociálních služeb mohou být poskytovány výhradně ambulantně, deset druhů služeb současně ambulantní a terénní formou, čtyři druhy služeb všemi třemi formami poskytování sociálních služeb a jeden druh sociální služby je možné poskytovat v ambulantní a pobytové formě). Ambulantně lze poskytovat sociální poradenství, některé služby sociální péče (např. denní stacionář nebo odlehčovací služby aj.) i některé služby sociální prevence (např. kontaktní centra, sociálně terapeutické dílny aj.)

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž poradenství, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením s výjimkou příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech, sdílené zprostředkování zaměstnání a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti primárně zabezpečují Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Úřad práce ČR.

Na základě zákona č. 259/2017 Sb. a č. 164/2019 Sb. zahájila ČSSZ s účinností  od 1. ledna 2020    ostrý provoz povinného systému eNeschopenky. Elektronické zpracování přináší  zjednodušení v  předávání informací mezi nemocnými (pojištěnci v  dočasné pracovní neschopnosti), ČSSZ, lékaři a  zaměstnavateli, protože eNeschopenka propojila hned tři dotčené subjekty, lékaře, zaměstnavatele a  ČSSZ.

Postupy spojené s  vystavením  rozhodnutí o  dočasné pracovní neschopnosti se zcela zásadním způsobem mění. Mění se i  způsob, jak se zaměstnavatel dozví o  dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. Pojištěnec už nemusí předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i  nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstává v  papírové podobě jen  průkaz práce neschopného.

Od 1.1.2024  se síť 77 okresních správ sociálního zabezpečení, v  Praze Pražské správy sociálního zabezpečení, v  Brně Městské správy sociálního zabezpečení Brno (OSSZ) a 6 regionálních pracovišť ČSSZ mení na 5    územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) .   Všechna  stávající pracoviště zůstanou nadále kontaktními pracovišti ÚSSZ. Dalšími orgány sociálního zabezepčení jsou např. ČSSZ nebo Institut posuzování zdravotního stavu.

Agentura práce je právnická nebo fyzická osoba, které bylo generálním ředitelstvím Úřadu práce ČR uděleno povolení k příslušné formě zprostředkování
zaměstnání. Zprostředkovávat zaměstnání může bezplatně nebo za úhradu. V případě zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být úhrada požadována od osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)