Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Instituce místa bydliště a instituce místa pobytu je instituce sociálního zabezpečení v místě, kde dotyčná osoba bydlí nebo pobývá, ale nemusí jít o instituci, u níž je osoba pojištěna. Instituce místa bydliště a pobytu spolupracuje s příslušnými/kompetentními institucemi v jiných členských státech Evropské unie a může zprostředkovávat kontakt mezi těmito institucemi a jejich pojištěnci, jež bydlí nebo pobývají v jiném členském státě EU, než ve kterém jsou
pojištěni. V případě věcných dávek poskytuje tyto dávky cizím pojištěncům na náklady jejich příslušné/kompetentní instituce.

Tento doklad poskytuje informace důležité pro nárok na důchod. Obsahuje zejména informace o získaných dobách pojištění, vyměřovacích základech zaznamenaných od roku 1986 a vyloučených dobách. O informativní list může jednou ročně každý požádat Českou správu sociálního zabezpečení, která mu jej do 90 dnů bezplatně zašle. Žádost o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění musí obsahovat rodné číslo žadatele, jméno a příjmení (rodné příjmení) a adresu, na kterou má být zaslán. Tiskopis žádosti, který je možné k tomuto účelu použít, je k dispozici na internetových stránkách ČSSZ. Žádost se zasílá buď písemně na adresu České správy sociálního zabezpečení, odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5, nebo elektronicky prostřednictvím e-podatelny (podepsaná uznávaným elektronickým podpisem), nebo prostřednictvím datové schránky. O informativní list je možné požádat také on-line prostřednictvím ePortálu ČSSZ na adrese www.eportal.cssz.cz.

Individuální akční plán je jedním z nástrojů ke zvýšení možnosti pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání na trhu práce. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce ČR za součinnosti uchazeče o zaměstnání a jeho obsahem je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Uchazeč o zaměstnání může požádat Úřad práce ČR o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu doby, během níž je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením. Pro zřízení tohoto pracovního místa musí být mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce ČR podepsaná písemná dohoda. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce ČR zaměstnavateli finanční příspěvek. Chráněné pracovní místo však musí být obsazeno po dobu tří let. Za chráněné pracovní místomůže být považováno i pracovní místo již obsazené osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce ČR. Dohoda se uzavírá na dobu tří let. Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce ČR deset a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. Úřad práce ČR může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Zaměstnavatel může při vymezení či zřízení chráněného pracovního místa čerpat příspěvek na částečnou úhradu nákladů spojených s provozem tohoto chráněného pracovního místa a příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Podmínky pro zřízení či vymezení chráněného pracovního místa a následného čerpání příspěvku na jeho zřízení, jakož i jeho výši jsou legislativně stanoveny.

►(zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů)

Služba chráněné bydlení patří mezi služby sociální péče. Je určena osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Při poskytování služby jsou vždy vykonávány tyto činnosti:

• poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
• poskytnutí ubytování,
• pomoc při zajištění chodu domácnosti,
• pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
• výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
• zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
• sociálně terapeutické činnosti
• a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Při poskytování služby mohou být zajištěny i další činnosti. Jde o pobytovou sociální službu. Služba je poskytována za úhradu, maximální výše úhrad za vykonávání některých činností při poskytování služby je regulována vyhláškou k zákonu o sociálních službách.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)

Jde o hovorový, nikoli oficiální název. Způsob výpočtu důchodu a stanovení důchodového věku u určených skupin osob, které byly dlouhodobě zaměstnány při těžbě nerostných surovin, se liší od běžného způsobu výpočtu důchodu. Splnění podmínek nároku horníka na takové zacházení provádí Česká správa sociálního zabezpečení. Zvláštní způsob výpočtu hornického důchodu spočívá v tom, že se nejprve udělá běžný výpočet důchodu, ale procentní výměra důchodu se poté specifickým způsobem zvýší. Pokud by ale Česká správa sociálního zabezpečení zjistila, že běžný způsob výpočtu důchodu je pro horníka výhodnější, zvláštní pravidla pro hornické důchody se nepoužijí a důchod bude stanoven běžným způsobem.

Hodnocením doby pojištění se zpravidla rozumí její započtení pro nárok na důchod a pro výši důchodu či jiné dávky. U migrujících osob, které byly pojištěny v několika státech, by mohlo dojít k tomu, že stejná doba pojištění je hodnotitelná, tj. lze ji zohlednit, ve více státech. Je proto třeba vždy posoudit, který stát je příslušný konkrétní dobu pojištění zhodnotit.

Fyzický potenciál je zjišťován posudkovým lékařem nebo posudkovou komisí při posouzení poklesu pracovní schopnosti. Fyzický potenciál představuje fyzické i duševní schopnosti a výkonnost posuzované osoby využitelné pro práci. Zdravotní postižení může vést ke snížení nebo úplnému výpadku těchto schopností. To může zapříčinit takový pokles pracovní schopnosti, že dojde ke vzniku invalidity.

Forma poskytování představuje jednu z nejdůležitějších charakteristik sociální služby (podobně jako druh sociální služby nebo činnosti vykonávané při poskytování sociálních služeb. Umožňuje rozlišit, jakým způsobem je sociální služba poskytována podle místa jejího poskytování z pohledu jejího uživatele. Lze rozlišit tři odlišné formy poskytování sociální služby. Terénní formou je služba poskytována tak, že ji uživatel může využívat ve své domácnosti nebo v jakémkoli jiném prostředí, kde žije nebo se běžně pohybuje (viz heslo přirozené sociální prostředí). Ambulantní forma představuje způsob poskytnutí služby v zařízení sociálních služeb, kdy je služba poskytnuta uživateli, který toto zařízení navštěvuje, ale nemá v něm zajištěné ubytování (tj. přenocování přímo v zařízení nebo v jiné budově, jež je využívána při poskytování této sociální služby). U pobytové formy je uživatelům služby společně s poskytovanými sociálními službami zajištěno také ubytování. U jednotlivých druhů sociálních služeb je v zákoně určeno, v jaké mohou být poskytovány formě. Pouze jednou z uvedených forem lze poskytovat
18 druhů sociálních služeb. U 11 druhů sociálních služeb jsou možné dvě formy jejich poskytování a u čtyř všechny tři. U některých sociálních služeb, které je možné poskytovat ve více formách, se mohou dostupné formy jejich poskytování lišit u konkrétních poskytovatelů sociálních služeb i u jednotlivých jimi poskytovaných služeb.

►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)

Existenční minimum je zákonem určený minimální příjem nezbytný pro zajištění základní výživy a základních osobních potřeb. Nejsou v něm zahrnuty nezbytné náklady na bydlení. Má umožnit pouze základní přežití, proto je také označována minimální hranice příjmů. Nelze jej uplatnit na nezaopatřené dítě nebo příjemce starobního důchodu či osobu ve třetím stupni invalidity a u osoby starší 68 let. Má motivovat jedince k soběstačnosti (samostatnosti) a nespoléhání se na sociální dávky. Nízkou úrovní se snaží přimět jedince aktivně zvyšovat svůj příjem. Existenční minimum je základem pro výpočet částek živobytí osob v hmotné nouzi, které žádají o sociální dávky.  

► (zákon č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu)