Jsem spoluvlastníkem pozemku č. XXX/X v katastrálním území Xxxxxxxx (spoluvlastníci jsou rodina), který je desítky let využíván obcí jako příjezdová cesta ke hřbitovu. Podél této cesty jsou staré stromy, které je potřeba vykácet, aby případným pádem neohrožovaly průjezdnost cesty. V katastru nemovitostí ČR je tento pozemek zapsán jako ostatní komunikace a jiný zápis zde není.
Ověřeno přímo na příslušném katastrálním pracovišti. Kdo má prosím povinnost starat se o tento pozemek a zda do této povinnosti patří i pokácení stromů, jež jsou součástí této parcely. Bylo mi starostou sděleno, že nám vycházejí vstříc a "naše stromy" pokácejí. Vzhledem k tomu, že platíme daň z nemovitosti za pozemek, který desítky let využívá obec zdarma, mi tato formulace připadne nepatřičná. Případně poprosím i o radu jak postupovat, abychom nebyli v tak nevýhodném postavení. Děkuji Stela.
Odpověď:
V první řadě Vám doporučuji ověřit, do jaké kategorie spadá pozemní komunikace, která se na Vámi spoluvlastněném pozemku nachází. Je-li totiž v katastru nemovitostí uveden druh pozemku „ostatní komunikace“, znamená to (dle bodu 17. přílohy katastrální vyhlášky), že na tomto pozemku se nachází buď účelová komunikace (§ 7 zákona o pozemních komunikacích) nebo místní komunikace (§ 6 zákona o pozemních komunikacích).
Bude tedy vhodné, abyste kontaktovali místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy obecního/městského úřadu), který by měl vést evidenci všech pozemních komunikací na svém území a měl by být proto schopen Vám říci, zda se na Vámi spoluvlastněném pozemku nachází účelová či místní komunikace.
Je totiž nutné zjistit, komu předmětná pozemní komunikace na Vámi spoluvlastněném pozemku patří. Pokud by šlo o účelovou komunikaci, jsou jejími vlastníky spoluvlastníci pozemku (tedy Vy a Vaši příbuzní), pokud by se však jednalo o místní komunikaci, je její vlastnicí obec (jak to vyplývá z § 9/1 zákona o pozemních komunikacích).
Jedná-li se o účelovou komunikaci, bude dále nutné ověřit (ideálně opět dotazem u místně příslušného silničního správního úřadu), zda jde o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou. S ohledem na znění dotazu usuzuji, že by se mělo spíše jednat o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Je-li tomu skutečně tak, podléhá tato účelová komunikace tzv. právu obecného užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý:
„… užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny … Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. “
Znamená to tedy, že jste povinni strpět bezplatné užívání předmětné cesty kýmkoli, a to k obvyklým účelům (za podmínky, že jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci).
Pokud by naopak vyšlo najevo, že na Vámi spoluvlastněném pozemku se nachází místní komunikace, platí, že tato pozemní komunikace není součástí pozemku pod ní (jedná se tedy o samostatnou nemovitou věc – stavbu) a vlastníkem této pozemní komunikace je obec. Rovněž místní komunikace podléhají právu obecného užívání (dle výše citovaného § 19/1 zákona o pozemních komunikacích).
Co se týče kácení (či ořezu) stromů rostoucích podél předmětné cesty, obec by byla povinna k zajištění těchto prací pouze tehdy, pokud by se na Vámi spoluvlastněném pozemku nacházela místní komunikace (patřící obci) a zároveň tehdy, pokud by obci patřil i pozemek, z něhož stromy vyrůstají (což splněno není).
Pokud by se na Vámi spoluvlastněném pozemku nacházela místní komunikace, dalo by se uvažovat ještě o aplikaci § 35/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
„Vlastníci nemovitostí v sousedství … místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění … padání … stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí … provozem … místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad. “
Nachází-li se na Vámi spoluvlastněném pozemku místní komunikace (patřící obci), můžete se obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, který nastalou situaci posoudí a rozhodne o tom, kdo a v jakém rozsahu je povinen stromy ořezat/pokácet.
Pokud se na Vašem pozemku nachází účelová komunikace, je nutné postupovat dle obecných ustanovení občanského zákoníku zakotvujících tzv. generální prevenční povinnost – tedy povinnost každého chovat se tak, aby nedocházelo k nedůvodným škodám. Konkrétně dle § 2900 a § 2901 občanského zákoníku platí, že:
„Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. “
„Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. “
Hrozí-li tedy dle Vašeho názoru pád stromů či jejich částí a vznik škody, jste povinni přijmout taková opatření, aby byla tato rizika minimalizována. Z dotazu nevyplývá, jak velké předmětné stromy jsou, nicméně upozorňuji, že v některých případech (u větších stromů) je nutné předem získat povolení orgánu ochrany přírody (odbor životního prostředí obecního/městského úřadu).
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Komentáře vytvořeny pomocí CComment