Bydlím v přízemní řadové zástavbě domů, ulice pochází z konce 19 století. Skladba ulice je chodník s obrubníkem po obou stranách, potom nezpevněná plocha po obou stranách s historicky vybudovanou odvodňovací kamennou prohlubní/korýtkem s kanály na jedné straně a uprostřed asfaltová vozovka šíře cca 5,1m.
V katastru je tento pozemek veden jako ostatní plocha, využití ostatní komunikace, v majetku města. V nezpevněné štěrkové ploše jsou řídce vysázeny stromy (cca 1 strom na 1 - 2 domy). Tato část města nemá zóny pro parkování. Běžnou mnohaletou praxí bylo parkování na nezpevněné ploše neboť tato plocha má každá šíři cca 2,7m a je přirozeně určená k parkování. Tato plocha nikde v ulici není nijak oddělena od asfaltu (plynule přechází) a není/nebyla nikdy zatravněna - je vysypána drobným štěrkem. Město 02/2022 nabídlo majitelům domů smlouvy k pronájmu této plochy. Několik majitelů domů si plochu od města pronajalo, zbytek ne (je to cca ½ na ½). Nyní město přistoupilo k instalaci betonových zátarasů na nepronajatých plochách a znemožňuje parkování komukoliv (v ulici máme ordinaci neurologa, logopedickou poradnu, ve vedlejší ulici místní polikliniku bez vyhrazeného parkoviště). Při telefonickém dotazu na městský odbor správy majetku mi bylo sděleno, že nic právně neporušili a hodlají zátarasy ponechat. Dle městského územního plánu mají ustanovení:
- preferovat umístění odstavných a parkovacích ploch v rámci objektů.
- chránit a rozvíjet stávající systém infrastruktury.
Můj dotaz je - jak se mohu bránit proti instalaci betonové překážky, která byla zjevně použita jako silové vymáhání nutící k pronájmu odstavné plochy před domem - vedoucí odboru správy byl v telefonu arogantní, dle vlastních slov - mají právo si s pozemkem dělat co budou chtít. Děkuji předem.
Odpověď:
S tvrzením vedoucího odboru správy majetku lze souhlasit pouze v obecné rovině. Vlastník je v zásadě skutečně oprávněn se svým majetkem nakládat dle vlastního uvážení. Vyplývá to z § 1012 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit. “
Jedním dechem je však nutné dodat, že výše uvedené právo každého vlastníka má určité zákonné limity. Jedním z nich je institut veřejného prostranství. Tento pojem je definován v § 34 zákona o obcích následovně:
“Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. ”
Ze znění dotazu usuzuji, že předmětné nezpevněné plochy (jako přirozená součást ulice) spadají do kategorie veřejného prostranství. Tyto nezpevněné plochy je tudíž oprávněn užívat každý, a to k obvyklým účelům.
Umístěním betonových zátarasů mohlo dojít k neoprávněnému záboru veřejného prostranství, čímž mohl být spáchán přestupek proti veřejnému pořádku. Konkrétně dle § 5/2 písm. c) zákona o některých přestupcích se právnická osoba dopustí přestupku tím, že:
„poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů“
Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 50.000,- Kč (jak to vyplývá z § 5/3 písm. d) zákona o některých přestupcích).
Je otázkou, zda lze předmětné nezpevněné plochy považovat za součást či příslušenství pozemní komunikace, resp. zda se na tyto nezpevněné plochy vztahuje právo obecného užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý:
„… užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny … Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. “
Omezením obecného užívání pozemní komunikace (resp. její součásti či příslušenství) může být spáchán přestupek. Konkrétně dle § 42b/1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích se právnická osoba dopustí přestupku tím, že:
„v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace …“
Za spáchání tohoto přestupku může být uložena pokuta do 500.000,- Kč (jak to vyplývá z § 42b/6 písm. a) zákona o pozemních komunikacích).
Dalo by se rovněž uvažovat o tom, zda by instalované betonové zátarasy nemohly být kvalifikovány jako neoprávněně umístěné pevné překážky (ve smyslu § 29 zákona o pozemních komunikacích).
Ze znění dotazu dovozuji, že na předmětných nezpevněných plochách je parkování možné (jelikož tím nedochází k neoprávněnému zastavení či stání motorového vozidla dle § 27 zákona o silničním provozu).
V současné chvíli Vám doporučuji obrátit se na přestupkovou komisi městského úřadu a na silniční správní úřad (odbor dopravy městského úřadu) a upozornit zde na protiprávní počínání města. Nabudete-li podezření, že oslovené orgány jsou podjaté, kontaktujte krajský úřad.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 251/2016 Sb. , o některých přestupcích
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
Komentáře vytvořeny pomocí CComment