Stavby, stavební řízení a právo

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jakou máme možnost, z hlediska zákona, zajistit si maximální soukromí?
Možnosti máte právě ty, které v dotazu uvádíte (zbudování neprůhledného oplocení a vysazení dřevin). V tomto ohledu záleží pouze na Vaší kreativitě a dále na tom, zda budete či nebudete potřebovat nějaké přivolení příslušného veřejnoprávního orgánu (nejčastěji stavebního úřadu).
2/ Dotaz zní, zda je možné si dát vedle jejich plotu plachtu, jak jsme popsali výše?
Instalace krycí plachty je v zásadě možná. Její rozměry a umístění budou rozhodovat o tom, zda budete muset oslovit stavební úřad (a získat od něj příslušné přivolení) či nikoli (k tomu více v odpovědi ad 3/ níže).
3/ Poprosili bychom vás o vyjádření, jak toto provést, v jakých vzdálenostech od společné hranice, jakou výšku může mít krycí plachta, a hlavně od čího vrchu terénu (našeho či jejich) se výška plachty bude počítat?
Vámi popisovaná krycí plachta bude ve své podstatě představovat oplocení – bude proto vhodné na ní hledět touto optikou. Oplocení je možné zbudovat ve dvou režimech: buď ve „volném“ režimu (tedy bez nutnosti získat od stavebního úřadu jakékoli přivolení), anebo po získání územního souhlasu (který vydává právě stavební úřad).
Oplocení je samozřejmě nutné zřídit výhradně na Vašem pozemku. Pro oplocení se nicméně v zásadě nevyžaduje žádná odstupová vzdálenost od hranice pozemků (bylo by to ostatně absurdní) – oplocení je proto v podstatě možné zřídit těsně vedle hranice pozemků.
Ve „volném“ režimu je možné zbudovat oplocení tehdy, jsou-li současně splněny tyto tři podmínky:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- toto oplocení se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše
(jak to vyplývá z § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Při splnění všech těchto podmínek bude možné zřídit oplocení, aniž byste museli kontaktovat stavební úřad. Výška oplocení se nepochybně měří od jeho paty – nezáleží tedy na výšce Vašeho pozemku v porovnání s terénem na straně sousedů – je podstatné, jak vysoké oplocení bude vyčnívat z Vašeho pozemku.
Pokud by nebyla některá z výše uvedených podmínek splněna, bylo by nutné získat (ještě před vybudováním oplocení) od stavebního úřadu územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).
Podmínkou pro získání územního souhlasu je (mimo jiné) předložení písemných souhlasů sousedů (a to na situačním výkresu). Tyto písemné souhlasy není třeba opatřovat, pokud má stavba (zde oplocení) stát dva (nebo více) metry od hranice pozemků (což je však v případě oplocení poněkud absurdní). I pokud by se Vám nepodařilo písemný souhlas sousedů získat, nebude ještě nic ztraceno - v takovém případě by však bylo nutné získat od stavebního úřadu namísto územního souhlasu územní rozhodnutí (řízení by tedy bylo administrativně náročnější).
V každém případě Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný stavební úřad a Váš stavební záměr zde konzultovat. Stavební úřad by měl být schopen Vám říci, za jakých podmínek bude možné zřídit oplocení ve „volném“ režimu, popř. za jakých podmínek bude nutné získat předem územní souhlas (v tomto ohledu totiž může sehrát významnou roli ještě územní plán obce).
4/ V jaké vzdálenosti od hranice je možné vysadit zelenou výsadbu a do jaké výšky může výsadba dorůst?
Odpověď na tento Váš dotaz dává § 1017/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. “
V zásadě tedy platí, že dřeviny můžete vysadit i v těsné blízkosti hranice pozemků (jelikož výše citované ustanovení nic takového nezakazuje).
Sousedé by se po Vás mohli domáhat odstranění těchto dřevin pouze tehdy, budou-li k tomu mít rozumný důvod. Tímto rozumným důvodem může být pouze objektivně rozumný důvod – tedy například zvýšené riziko pádu stromu a vznik škody, poškozování staveb přerůstajícími větvemi a podrůstajícími kořeny, nadměrné stínění, obtěžování spadaným listím apod.).
Chcete-li se do budoucna vyvarovat sporů se sousedy (resp. chcete-li tyto spory alespoň eliminovat – jelikož spory nelze nikdy zcela vyloučit), vysaďte dřeviny v odstupových vzdálenostech, které jsou uvedeny ve výše citovaném ustanovení občanského zákoníku.
5/ Pokud by sousedi protestovali nad naší krycí plachtou, je možné vedle sousedova drátěného plotu vystavět jiný plot, který by zajišťoval soukromí?
Výstavba oplocení v těsné blízkosti oplocení sousedů je samozřejmě možná. I v tomto případě je nutné zjistit, zda bude možné vybudovat toto oplocení ve „volném“ režimu, anebo zda bude nutné předem získat územní souhlas (jak to podrobněji rozvádím v odpovědi ad 3/ výše).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník