Ze znění dotazu předpokládám, že předmětná pozemní komunikace je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Možnost připojování pozemků na pozemní komunikace je obecně zakotvena v § 10/1 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení (mimo jiné) platí, že:
- na pozemní komunikace lze připojovat sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů;
- přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací.
V první řadě Vám doporučuji konzultovat nastalý stav se silničním správním úřadem (dopravní odbor místně příslušného městského úřadu). S tímto úřadem konzultujte především otázku, zda je dle jeho názoru skutečně zapotřebí souhlas všech spoluvlastníků předmětné účelové komunikace k tomu, abyste mohl ze svého pozemku zřídit sjezd na tuto účelovou komunikaci.
Ve Váš neprospěch hovoří, bohužel, vcelku jednoznačně příslušná ustanovení stavebního zákona.
Například dle § 86/2 písm. c) stavebního zákona je žadatel povinen připojit ke své žádosti o vydání územního rozhodnutí i (souhlasná) stanoviska vlastníků veřejné dopravní infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.
Obdobný požadavek je na žadatele kladen i v případě žádostí o vydání jiných veřejnoprávních přivolení stavebního úřadu (například v § 94l/2 písm. c), v § 96/3 písm. c) nebo v § 105/2 písm. d) stavebního zákona).
Vzhledem k tomu, že stavební zákon hovoří ve výše uvedených ustanoveních vždy o stanoviscích vlastníků veřejné dopravní infrastruktury, lze dovozovat, že zákonodárce tím měl na mysli souhlasy všech spoluvlastníků (pakliže je příslušná dopravní infrastruktura předmětem spoluvlastnictví).
U místně příslušného stavebního úřadu se můžete (proti výše uvedenému) pokusit argumentovat poukazem na občanský zákoník, který stanoví, jaká většina hlasů spoluvlastníků je zapotřebí k rozhodování o správě společné věci (zde účelové komunikace).
Konkrétně platí, že v otázkách běžné správy postačí nadpoloviční většina hlasů spoluvlastníků, v případě významných záležitostí je pak nutné získat dvoutřetinovou většinu hlasů spoluvlastníků (jak to vyplývá z § 1128/1 a § 1129/1 občanského zákoníku).
Předesílám však, že argumentace občanským zákoníkem je poměrně slabá (neboť soukromoprávní pravidla pro rozhodování o spoluvlastněné věci není v zásadě možné aplikovat na udílení souhlasů dle stavebního zákona). Pokusit se přesvědčit místně příslušný stavební úřad však samozřejmě můžete.
Dále Vám doporučuji navštívit nadřízený stavební úřad (stavební odbor místně příslušného krajského úřadu) a nastalou situaci s ním konzultovat (resp. se pokusit od něj získat názor, jak by mohla být Vaše situace řešena).
Vyjde-li najevo, že bez souhlasu problematického spoluvlastníka se neobejdete, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud a dožadovat se toho, aby soud nahradil chybějící spoluvlastníkův souhlas vlastním rozhodnutím. Jakým způsobem však soud s touto žalobou naloží, není možné předjímat. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.czJako poměrně extrémní řešení se pak ještě jeví zrušení spoluvlastnictví, resp. Vaše oddělení ze spoluvlastnictví účelové komunikace, a to tak, aby Vám zbyla právě ta část pozemní komunikace, na kterou má ústit Vámi zamýšlený nájezd na Váš pozemek (přičemž spoluvlastnictví zbývající části cesty by mohlo zůstat zachováno). Zrušení, resp. oddělení ze spoluvlastnictví je v zásadě možné na základě písemné dohody spoluvlastníků. Není-li tato dohoda možná, musí rozhodnout soud.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Komentáře vytvořeny pomocí CComment