Otázka, zda je obvodová zeď přístřešku/terasy zároveň obvodovou stěnou stavby, se sice může jevit jako klíčová (a to z hlediska dodržení předepsaných odstupových vzdáleností), ovšem není tomu tak.
Zaprvé je ve Vašem případě vhodné poukázat na § 25/8 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
„Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. “
V případě předmětného rodinného domu je důležité, jak je s přístřeškem/terasou operováno v projektové dokumentaci (kterou stavební úřad schválil), tzn. zda je zde přístřešek/terasa vymezen jako samostatná stavba či součást rodinného domu (na který stavebně navazuje).
Pakliže je přístřešek/terasa ohraničen obvodovou zdí (což v dotazu zmiňujete), jedná se o obvodovou zeď, která je klíčová pro měření předepsaných odstupových vzdáleností. Pokud jsem Váš dotaz správně pochopil, nachází se tato obvodová zeď v podstatě na hranici pozemku (tedy v těsné blízkosti pozemní komunikace.
Přestože vyhláška o obecných požadavcích na využívání území předepisuje ve svém § 25 základní odstupové vzdálenosti staveb, nejedná se o normy, které by platily absolutně. To ostatně připouští sama tato vyhláška ve svém § 25/6, dle něhož platí, že:
„S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. “
Pakliže tedy stavební úřad povolil v tomto případě výstavbu přístřešku/terasy prakticky na hranici pozemku, jedná se o stav, který odpovídá platné právní úpravě (jelikož vyhláška o obecných požadavcích na využívání území to umožňuje). Z tohoto důvodu je tedy bezpředmětné zabývat se otázkou, zda je nutné měřit minimální odstupovou vzdálenost od obvodových zdí rodinného domu (jako takového), nebo od obvodových zdí přístřešku/terasy.
V dotazu dále zmiňujete, že vedoucí stavebního úřadu připustila, že otázku případného spadu sněhu ze střechy na sousední pozemní komunikaci „si neuvědomila“. V tomto ohledu lze opět odkázat na § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, z něhož vyplývá, že:
„… musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek …“
Dle § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území platí, že (mimo jiné) z požadavků dle § 25/6 této vyhlášky (tedy i z požadavku na zamezení spadu sněhu na sousední pozemek), lze udělit výjimku. Jak však vyplývá z výpovědi vedoucí stavebního úřadu, nebylo jejím úmyslem tuto výjimku udělit (nýbrž otázku sněhu nedomyslela).
Pokud tedy stavební úřad opomněl zohlednit problematiku spadu sněhu ze střechy na sousední pozemní komunikaci, je jeho rozhodnutí (kterým schválil předmětnou projektovou dokumentaci) zatíženo chybou. Je samozřejmě politováníhodné, že tuto chybu si stavební úřad uvědomil ve chvíli, kdy je přístřešek/terasa téměř dokončen.
Máte-li v úmyslu začít tuto věc řešit, nabízí se Vám možnost obrátit se na nadřízený stavební úřad (tedy na krajský úřad) s podnětem k zahájení přezkumného řízení (§ 94 a násl. správního řádu). Dle § 94/1 správního řádu totiž platí, že:
„V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy …“
Na zahájení přezkumného řízení nebudete mít nicméně právní nárok (tzn. že bude záviset na úvaze krajského úřadu, zda toto řízení zahájí či nikoli).
Jelikož přezkumným řízením může být citelně zasaženo do práv, která účastníci získali na základě pravomocného rozhodnutí správního orgánu, má přezkumné řízení určité limity.
Předně platí, že přezkumné řízení nemusí vždy vést ke změně chybného rozhodnutí (a to i tehdy, kdy je zjevné, že rozhodnutí správního orgánu je skutečně stíženo vadou). Dle § 94/4 správního řádu totiž platí, že:
„Jestliže po zahájení přezkumného řízení správní orgán dojde k závěru, že ačkoli rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, byla by újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu, řízení zastaví. “
Zahájení přezkumného řízení, resp. vydání rozhodnutí v přezkumném řízení, jsou rovněž časově limitována:
- usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci;
- rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci
(jak to vyplývá z § 96/1 a z § 97/2 správního řádu).
Dále Vám lze doporučit zainteresovat do věci i Státní pozemkový úřad, který je správcem předmětné pozemní komunikace (a zajištění její sjízdnosti by ho proto mělo zajímat).
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Komentáře vytvořeny pomocí CComment