Otec měl jako řidič autonehodu, při které zemřel. Při nehodě byl také těžce zraněn jeho spolujezdec. Policie věc uzavřela, a to odložením trestní věci podezření ze spáchání přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, protože trestní stíhání je nepřípustné proti tomu, kdo zemřel. Otec měl hypotéku a uzavřené životní pojištění k této hypotéce ve výši nesplacené jistiny úvěru (pojistníkem je Hypotéční banka a plnění bude vyplaceno přímo jí).
Pojišťovna událost uzavřela s tím, že pojistné plnění snižuje o 20 %, protože k úmrtí došlo v souvislosti s jednáním, kterým pojištěný jinému způsobil těžkou újmu na zdraví z nedbalosti. Závěr učinili na základě skutečností zjištěných Policií a v souladu s ustanoveními pojistné smlouvy a pojistných podmínek. Otázka zní: Má pojišťovna právo na toto krácení v této výši, postupovala správně? Má smysl v tomto případě závěr pojišťovny rozporovat? Děkuji.
Odpověď:
Policie ČR postupovala správně, když danou věc odložila. Dle § 11/1 písm. e) trestního řádu totiž platí, že trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno:
„proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého“.
Předpokládám, že pokud Váš otec zemřel přímo při autonehodě či bezprostředně poté, nebylo v jeho případě trestní stíhání Policií ČR ani zahajováno.
Oprávnění pojišťovny krátit v tomto případě pojistné plnění není v občanském zákoníku zakotveno, tzn. že je (pravděpodobně) uvedeno v pojistné smlouvě, resp. v pojistných podmínkách, které jsou její součástí. V první řadě Vám proto doporučuji nahlédnout do pojistné smlouvy, resp. do pojistných podmínek a vyhledat ustanovení, o které pojišťovna své rozhodnutí opírá (popř. se můžete dotázat pojišťovny, jaké ustanovení pojistné smlouvy, resp. pojistných podmínek jí dle jejího názoru opravňuje ke krácení pojistného plnění).
Z dotazu nevyplývá, zda Policie ČR dospěla skutečně k závěru, že viníkem autonehody byl Váš otec (resp. k závěru, že je to vysoce pravděpodobné).
Jistá analogie se nabízí v souvislosti s § 2845 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Pojistitel má právo odmítnout poskytnutí pojistného plnění, došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s činem, pro který byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem, nebo kterým si úmyslně ublížil na zdraví. “
Občanský zákoník v tomto ustanovení (které se však týká úrazového pojištění) stanoví jednoznačnou podmínku – pro odmítnutí pojistného plnění je zapotřebí, aby byl pojištěný uznán vinným úmyslným trestným činem. Je však pravdou, že taková podmínka nemůže být v případě Vašeho otce splněna (neboť trestní stíhání nemůže být dle trestního řádu zahájeno).
Mírně se pak pozastavuji nad formulací podmínky pro krácení pojistného plnění, která má být obsažena v pojistné smlouvě, resp. v pojistných podmínkách. Životní pojištění je uzavíráno pro případ smrti, dožití se určitého věku apod. (§ 2833 občanského zákoníku). Není mi jasné, jakým způsobem může být splnění této podmínky ovlivněno tím, že okolnosti úmrtí pojistníka (pojištěného) zapříčinily těžkou újmu na zdraví jiné osoby (tyto dvě skutečnosti spolu přeci nesouvisí) – není mi zřejmé, jakým způsobem může být povinnost pojišťovny k výplatě pojistného plnění (popř. výše pojistného plnění) ovlivněna tím, zda pojištěný zapříčinil těžkou újmu na zdraví jiné osoby (pojišťovna by v této souvislosti měla vycházet toliko z faktu, že pojištěný zemřel – tzn. podmínky pro výplatu pojistného plnění byly splněny).
Další skutečností, nad kterou se pozastavuji, je fakt, jak mohla pojišťovna nabýt plné jistoty o okolnostech předmětné autonehody, když trestní stíhání bylo zastaveno, resp. nebylo ani zahájeno, tzn. že Váš otec nebyl (a ani nemohl být) uznán vinným spácháním jakéhokoli trestného činu či přestupku.
V současné chvíli Vám doporučuji ověřit, jakým způsobem je předmětná podmínka pro krácení pojistného plnění v pojistné smlouvě, resp. v pojistných podmínkách vlastně formulována. Následně bude možné zvážit, zda je toto ustanovení pojistné smlouvy, resp. pojistných podmínek platné.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Komentáře vytvořeny pomocí CComment