Mám syna 14 let. S jeho otcem jsme nebyli sezdáni, jeho otcovství je však přiznané. Od synových 3 let žijeme odděleně a syna si střídáme po týdnu. Toto uspořádání nikdy nebylo soudně ani právně nastaveno, nýbrž jsme se tak domluvili pouze slovně mezi sebou. Tato střídavá péče nebyla nikdy ideální, vzhledem k tomu, že se s otcem názorově lišíme, ale nějakým způsobem to jakž takž fungovalo.
2022-2024 však otec značně polevil v péči o syna a to ve všech ohledech. Jediné co zajišťuje jsou tři jídla denně prostřednictvím jeho sestry, ve dnech, kdy je syn u něj. Vše ostatní zůstává na mě. Není s ním možná žádná domluva, na čemkoli se dohodneme tak nesplní. Se synem netráví žádný čas, celé dny až do noci je mimo dům. Nekomunikuje se školou a nehradí žádné výdaje spojené se školou a vzděláváním, nekupuje synovi žádné oblečení, neřeší návštěvy lékaře. Veškeré starosti a výdaje jdou za mnou, protože samozřejmě nedopustím, aby syn například nejel na školu v přírodě, neměl doučování, které potřebuje, měl odpojený mobilní telefon, nebo chodil v malých botách. Problém je v tom, že otec ač inženýr architektury se živí jako umělec na volné noze a přes to, že veškerý čas tráví v "práci" podle jeho slov nemá žádné peníze. Je to pro mne velmi náročné a vyčerpávající a bez finanční pomoci mého otce, bych nebyla schopná tuto situaci ustát. O tom, že v době, kdy je syn u otce nad ním není absolutně žádná kontrola a vedení ani nemluvě. Jaké jsou prosím možnosti, popřípadě jak postupovat v této situaci? Děkuji. Žofie.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment