Manžel má 3 děti z předchozího vztahu. Dle soudu si je bere každých 14 dní na víkend. Po 2,5 letech děti k nám nechtějí chodit. A to z důvodu, že si musí po sobě uklízet, poslouchat, učit se do školy a další běžné věci které se musí v domácnosti dělat a pomáhat. Věk je 13, a skoro 10 a 9 let. 10 let má dawnuv syndrom. Děti nám dělají různé naschvály, ignorují nás, nedá se s něma vyjít.
Ignorují jak mě, tak i manžela jako tátu. Jejich vztah od začátku není úplně to pravé. Skoro žádný vztah k sobě nemají. Skoro celý víkend spolu ani nemluví. Od ledna 2024 k nám přestali chodit, i když by měli, protože je to soudně dané. Bývají u babičky (manželova máma) s tím, že si je tam vyzvedne a tráví s nimi čas venku atd. Ale k nám nechodí, protože nechtějí. Manžel jim chce vyhovět a nechce je nutit násilím, tak je k nám nebere. Jejich matka mu i napsala, že mu je nedá a to z důvodu, že je psychicky týrame, jsme psychopati a podobne narážky. Nevíme právě, jak tuto situaci řešit. Podat návrh k soudu o změnu styku ve styku, že si děti vezme jen sobota nebo neděle po obědě do večera? Aby teda dětem vyhověl a nemuseli k nám teda vůbec chodit, když si se mnou nerozumí a i s tátou moc nerozumí. Děti manžel vídat chce, ale jen odpoledne. Bez spaní u nás. Proto vás žádám prosím o nějakou radu, jak z této situace ven. Vím, že tato situace není ideální a správna. Jsou to přece jen manžela děti. Ale sami jsme bezradní jak a co. S matkou dětí se vyjít ani domluvit na ničem nedá. Jde jí hlavně o to, aby děti neměla doma. Děkuji za Vaši odpověď. Růžena.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment