Darování, darovací smlouva, povinnosti majitele

Syn koupil v r. 2010 nemovitost, ve které už tehdy bydlela osoba. Ta zde má trvalé bydliště, ale neplatí žádný nájem, nemá nájemní smlouvu ani věcné břemeno. Všechny energie má přihlášené na sebe už z doby předchozího majitele. Nyní syn potřebuje nemovitost prodat, ale s trvale žijící osobou to nejde. Poslali jsme jí předžalobní výzvu k vystěhování do půli května 2019.

Mám oplocenou zahradu asi 1969-2019. Nyní si sousedka nechala zaměřit zahradu a prý jí moje zahrada zasahuje do jejího pozemku. Prý ať s tím něco dělám, ať dědici to mají v pořádku při případném prodeji atd. Navrhuje odkup nebo posunout plot. Prý padesát let platí za mně daň z nemovitosti, prosím o radu co s tím a má na to vůbec právo? Po tolika letech? Děkuji, Bedřich

Sousedi mezi našimi pozemky postavili drátěný plot, což by bylo v pořádku. K plotu vysázeli v cca 60 cm vzdálenosti keříky. A za nimi ještě v cca 140 cm vzdálenosti menší stromky. Z našeho pohledu jde o jižní stranu a mám tu vysázené ovocné keře, které budou díky nim zastíněné. Upozornila jsem je na § 1017 odst. 1 OZ. Oni mi ale už dvakrát řekli, že oni ty keříky považují za živý plot, a tudíž vzdálenost dodržet nemusí. Předpokládám, že se odvolávají na odst. 2 tamtéž.

Po smrti otce mi maminka přepsala svůj byt s ní a bratrem jako věcným břemenem. Maminka 2018 zemřela a bratr je hodně konfliktní a chce dělat v bytě stavební úpravy s nimiž nesouhlasím.
Mohu se nějak bránit? Děkuji, Vlaďka

Je mi přes 50let a stále častěji přemýšlím nad tím, jak to bude s bytem, do kterého jsem se přestěhovala za současným manželem. Můj manžel je vlastníkem bytu, já jsem přihlášená na službách u bytového družstva. Mám vlastní byt, ale vím, že ho časem prodám. Tak to navrhl i můj manžel. Já mám své dvě děti z předchozího manželství, manžel také dvě.

Chtěla jsem se zeptat, jak máme postupovat, nebo jaké máme možnosti: Koupili jsme dům, ve svahu nad námi je pozemek s chatou a na něm, cca 2-5m od našeho pozemku, 4 vzrostlé smrky u sebe, výška cca 10-15m. Stromy jsou ve svahu, hranici našeho pozemku tvoří užitkové stavby (chlívky). Obytný dům je cca 10 m od chlívků. Smrky mají povrchové kořeny, navíc jsou v tom svahu a pokud by se vyvrátili (stále větší sucha), zničí nám užitkové stavby, nebo pergolu a možná už i zasáhnou dům. Je možné chtít po sousedech jejich minimálně zkrácení, ev. pokácení? Je nutný nějaký posudek, rozhodnutí obecního úřadu, nebo něco takového? Ještě jsme s nimi o tom nemluvili, jen chci dopředu znát naše možnosti. Děkuji, Dana

Obracím sen na Vás s prosbou, která nás trápí v našem SVJ s celkem 16 byty. Jaké máme možnosti jako vedení SVJ pokud někteří majitelé bytů i přes opakované výzvy nejsou ochotni odstranit svůj majetek z chodeb (nábytek, tašky, odpad), který je problémem nejen z hlediska ostatních obyvatel, ale zejména kvůli pravidlené požární kontrole, jenž zakazuje umístění větších objektů na chodbách a můžou tak způsobit komplikace při požáru?

Chci se prosím zeptat na darování pozemků a jejich využití v případě dalších vlastníků. Můj otec by mi chtěl darovat podíly svých pozemků (vlastní 1/4 více pozemků). Je možné po darování využívat ty podíly? Vlastním koně a chci pozemky spásat a nebo sekat či dělat seno. Musí s tím ostatní majitelé podílů souhlasit nebo mohu na těch darovaných podílech hospodařit jak potřebuji? Děkuji, Monika

Rodinný dům vlastní tři podílníci, a to jeden 42 %, druhý 42% a třetí 16 %. Podílník se 16% má v domě zřízené věcné břemeno (služebnost) bydlení, a to v přízemní části domu, cca 90 m2. V patře bydlí podílník se 42 % podílu (cca 90 m2). Další podílník se 42 % v domě nebydlí (nemá kde). Podílník s věcným břemenem (služebností) bydlení, hradí dle smlouvy o zřízení věcného břemene pouze podíl na energiích a vodě. Kdo bude hradit daň z domu, pojištění, revize, opravy, výměnu kotlů a dalších věcí, které souvisejí s chodem rodinného domu. Podílník který v domě nebydlí, nepobírá žádný poplatek za to, že jeho podíl je užíván bezplatně. Děkuji, Teodor.

Vlastníme historickou zemědělskou nemovitost v CHKO Třeboňsko v rozsáhlém území zákazu vjezdu mimo výjimku Lesů ČR. Ke statku vedou dvě komunikace, jedna obecní s asfaltovým povrchem, druhá nezpevněná polní/lesní zhruba 200 metrů přes náš pozemek. 2015 obec opravila úsek lesní cesty od našeho pozemku až na hranici katastru, kde končí na zemědělské louce cca 100 metrů od silnice vedlejšího okresu, tento úsek byl dříve průjezdný pouze pro velké SUV nebo traktor.