Občanské právo

Jsem menšinový vlastník nemovitosti Xxxxxxxxxx 321/12, Brno. Před několika lety jsem se souhlasem ostatních spoluvlastníků a bez jejich finančního nebo pracovního příspěvku provedl se svým synem rekonstrukci nevyužívané půdy na nebytový prostor, kde můj syn několik let bydlel. Celková cena rekonstrukce byla asi 900.000 Kč. Když se nebytový prostor uvolnil, rozhodli se většinoví spoluvlastníci, že budou nebytový prostor pronajímat a že budeme dostávat část nájmu podle vlastnického podílu. Nyní běží nájem již třetím rokem. Můj syn si nyní chce vzít hypotéku na nový byt a chybí mu nějaké peníze, aby si mohl o hypotéku požádat. Napadlo mne, že by mohl požádat většinové spoluvlastníky o doplacení části finančních nákladů odpovídající jejich podílu na nemovitosti. Jedná se přece o společný prostor ve společném vlastnictví a tak se veškeré příjmy i výdaje dělí podle vlastnického podílu.

Většinoví spoluvlastníci rodinné vily Xxxxxx 123/45, Brno chtějí provést ve dvou bytech výměnu původních špaletových oken za okna plastové, přestože již byla v podkroví a suterénu provedena výměna za okna dřevěná. Dále chtějí provést výměnu oken v suterénních společných prostorách, přestože to není nutné. Je možné požádat soud, aby rozhodl? A může soud provést předběžné opatření, kterým je zakázána výměna oken do rozhodnutí soudu?

Chci synovi darovat byt, který je zatížen věcným břemenem, osobou (doživotní užívání nemovitosti). Jaké jsou možnosti? Platíme daň.

2024 nám zemřela dcera, 34 let. Věc se má tak, že moje dcera vlastnila chalupu, kterou jsem sice měla zdědit já, ale bratr to zařídil tak, že po smrti otce všechno zdědil jen on. Nakonec jsem byla ráda, že dceři chalupu bez přívodu vody a plynu věnoval a ona se tak zbavila dluhů u Ekonomických staveb, s jejíž pomocí měli stavět. Jelikož si adoptovala se svým manželem holčičku, která po její smrti nebyla ještě uznána soudy jako jejich, tak dědím já a můj manžel. Půlku chalupy, dědí zeť a druhá půlka je na tři díly. 
Proč jsme se nevzdali dědictví v jeho prospěch? Pro jeho sobecké chování k mé nemocné dceři. Při prvním jednání u notáře přišel s dluhem 600.000 Kč, jaké bylo moje překvapení, když u druhého jednání přihodil dluh 800.000 Kč. Moje dcera mi říkala, že již za svobodna měl dluhy, a když jsem na to upozornila notářku, tak mi nadal do hyen a olupovači mrtvol dokonce mých rodičů, když dobře věděl, že se můj bratr postaral o to, abych nic nesdělila po otci a dokonce po smrti matky jsem po bratrovi nechtěla ani movitý majetek - všechno jsem mu nechala. To samé u zetě, taky jsem odmítla movitý majetek mé dcery dělit. Co ovšem odmítám, je platit jeho dluhy. Moje otázka zní? Jak mohu zjistit, jestli ten 800.000 dluh měl již za svobodna? Nám napsal, že ten dluh vznikl v roce 2023, ale já si myslím, že jen v tom roce převedl své dluhy do nové banky. Pokud tak učinil, nevím jestli na své jméno nebo i jméno mé dcery, ale určitě by se dalo dohledat, kdy ten velký dluh vznikl. Nevěřím, že bez zástavy domu (v katastru nemovitosti není chalupa dcery zatížená zástavní smlouvou, a mimochodem ani na chalupě není viditelná rekonstrukce za tak ohromnou dlužnou částku a jeho rodina, také nebyla ochotna mu do zástavy dát svou nemovitost), a proto nevěřím, že by Air Banka jim dala bez zástavy půjčku v roce 2023, kdy byla dcera na mateřské a měli už dluh 600.000 Kč a zeť nevydělával horentní sumy, notářku jsem na to upozornila, ale mám obavy, že tomu nebudou věnovat náležitou pozornost, jinak by přece už na tak náhle další velký dluh museli nějak reagovat při druhém jednání. Další jednání u notáře bude 8. ledna 2025, tak bych byla vděčná za včasnou informaci o tom, jak postupovat. Děkuji za pomoc.

Nájemce nebytových prostor pořídil v únoru 2018 ze své iniciativy dveře z nemovitosti na dvůr. Nájemní vztah skončil v lednu 2020. Nyní chce finanční vyrovnání. Vztahuje se na tento případ promlčení tří let §101 nebo deseti §638? Děkuji za odpověď.

Mohu si na rodinný dům, který je v mém výlučném vlastnictví umístit kamery? V domě aktuálně bydlí příbuzná na základě výpůjčky. Její byt uvnitř samozřejmě nebude monitorován, jen tzv. společné prostory v domě a venku. Kamery budou zabírat vstupní bránu (nikoli ulici) a dvůr, případně chodbu v domě, tj. nyní společně využívané prostory, ale v mém vlastnictví. Může mi to příbuzná, která v domě zatím bydlí znemožnit? Jde o ochranu mé mentálně postižené dcery, aby nevyběhla nepozorovaně z domu.

Od 1.1.2023 pronajímám byt 2+1, I. kat. v Praze 6. Nájem byl stanoven na 8.000 měsíčně + poplatky za služby, elektřinu a plyn ve výši 7.500 měsíčně. Mohu po písemné dohodě s nájemcem zvýšit nájem na 10.000 měsíčně, i když je to více než 20%? Předem jsem o tom jednala s nájemcem a ten vzhledem ke skutečnosti, že v dané oblasti se podobné byty pronajímají za 15.000 + poplatky, s mým návrhem vyslovil souhlas.

2.11.2024 mám ukončenou nájemní smlouvu. V dohodě o ukončení nájemní smlouvy si majitelka vymínila, že si nechá z kauce 3000 kvůli vyúčtování: "Výše jistoty bude vrácena ve výši 33.000 a 3.000 ponechány pronajímateli pro případ nedoplatku z vyúčtování nákladů na služby." Nicméně ani těch 33.000 mi po měsíci nevrátila. Když jsem ji urgovala, vrátila mi 20.000 4.12.2024, ale s tím, že by mi zatím nemusela vracet nic, protože v nájemní smlouvě je: "Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit jistotu nájemci, ledaže byla řádně čerpána, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce nemovitost vyklidil, předal pronajímateli a bylo vypořádáno vyúčtování nákladů na služby." Druhý důvod, proč mi nevrátila těch 13.000 je ten, že v létě došlo k poškození displeje na myčce. Dohodly jsme se, že to bude řešit jako reklamaci v záruce a pokud by to nebylo uznané, že to budu řešit z pojistky. Nicméně reklamace prý zatím ukončená po cca 4 měsících není. Ještě bych chtěla uvést, že není důvod očekávat, že by vyúčtování dopadlo nedoplatkem, služby jsem platila 6,5 měsíce, fyzicky jsem tam byla jen 5 měsíců a mimo topnou sezonu. Kromě toho mi nechce zaplatit úroky, protože v nájemní smlouvě je uvedeno, že jistota úročena nebude. A protože je to prý zanedbatelná částka. Vím, že v zákoně je, že jistota má být při ukončení nájmu vrácena s úroky, na internetu se uvádí vrácení hned nebo do měsíce. Ale prakticky tedy nevím, jak mám tuto situaci řešit. A platit právníka kvůli cca 1.000 Kč úrokům? 

Vlastním 1/4 rodinného domu spolu se 3 bratry. V domě bydlím jenom já s moji rodinou - 4 členové. Jeden z mých bratrů najednou požaduje část nájemného za svoji 1/4 a to zpětně. Nikdy ode mě žádný nájem za používání domu nechtěl, neexistuje žádná smlouva ani příslib z mé strany. Má můj bratr nárok na nájemné za svoji část domu? Děkuji mnohokrát za odpověď. S pozdravem Klečka Jiří.

Chci se zeptat na možnost ukončení exekuce po uhrazení dlužné částky 3 dny před doručením exekučních příkazů. Je to celé podle mně neoprávněné. Je špatně uveden oprávněný je uveden žalovaný, kterému nic nedlužím, naopak v usnesení soudu je uvedeno, že se obohatil v důsledku mé naivity o 30.500 Kč. Byl jsem povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalovaného podle § 149 odst.1 o.s.ř. Oprávněný nezaslal informaci o nabytí právní moci a rovněž účet kam zaslat plnění, rovnou bez výzvy předal záležitost k exekuci. Rovněž mi připadá podivné (nepřiměřené) jednání exekutora, který po zablokování běžného účtu a zablokování vymáhané částky v plném rozsahu, pokračoval v exekuci (vlastně po úplném pokrytí vymáhané částky). Exekučním příkazem k prodeji nemovitých věcí chaty a garáže v hodnotě cca 2.500.000 Kč k úhradě již pokryté vymáhané dlužné částky. Jedná se jednoznačně o nepřiměřenost postupu exekutora. Prosím o radu jak postupovat ke zrušení exekuce bez povinnosti uhradit náklady exekutora vzhledem k výše uvedenému.