Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jestli v případě té podmínky hrozilo odebrání zbrojního průkazu?
Dle § 27/1 písm. c) zákona o zbraních rozhodne příslušný útvar policie o odnětí zbrojního průkazu, jestliže držitel zbrojního průkazu přestal splňovat podmínky bezúhonnosti nebo spolehlivosti.
Podmínky bezúhonnosti jsou zakotveny v § 22 zákona o zbraních, z něhož si dovolím citovat:
„Za bezúhonného podle tohoto zákona se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně uznán vinným trestným činem
a) vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu, podpory a propagace terorismu, vyhrožování teroristickým trestným činem, sabotáže, vyzvědačství, válečné zrady, účasti na organizované zločinecké skupině, obecného ohrožení, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny, vraždy nebo genocidia, za který byl uložen výjimečný trest nebo trest odnětí svobody na více než 12 let nebo mladistvému trestní opatření odnětí svobody nepodmíněně na 5 až 10 let,
b) uvedeným v písmenu a), za který byl uložen trest odnětí svobody na 5 až 12 let, nebo úmyslným trestným činem proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo jiným úmyslným trestným činem spáchaným se zbraní, za který byl uložen trest odnětí svobody převyšující 5 let a od ukončení výkonu trestu odnětí svobody neuplynulo alespoň 20 let,
c) uvedeným v písmenu a) nebo b) nebo jiným úmyslným trestným činem, jestliže od právní moci rozsudku nebo od ukončení výkonu trestu odnětí svobody v případě, že tento trest byl uložen,
1. neuplynulo alespoň 10 let, jestliže byl uložen trest odnětí svobody převyšující 2 roky,
2. neuplynulo alespoň 5 let, jestliže byl uložen trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky nebo jiný trest než trest odnětí svobody, nebo
3. neuplynuly alespoň 3 roky, jestliže bylo upuštěno od potrestání, podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému anebo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatření mladistvému nebo byla sice vyslovena vina, ale nebyl uložen trest v trestním řízení, v němž došlo k pokračování trestního stíhání na žádost obviněného anebo obžalovaného, nebo nebylo uloženo trestní opatření poté, co bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého podle zvláštního právního předpisu, nebo
d) spáchaným z nedbalosti za porušení povinností v souvislosti s držením, nošením nebo používáním zbraně nebo střeliva, pokud od právní moci rozsudku neuplynuly alespoň 3 roky. “
Je tedy zřejmé, že zdaleka ne každé odsouzení má vliv na bezúhonnost dle zákona o zbraních – tzn. že ne každé odsouzení za trestný čin má automaticky za následek odnětí zbrojního průkazu.
Co se týče podmínky spolehlivosti (jejíž ztráta může rovněž vést k odnětí zbrojního průkazu), je vhodné poukázat na § 23/1 písm. a) zákona o zbraních, dle něhož se za spolehlivého nepovažuje ten:
„jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání, a dosud neuplynula zkušební doba nebo lhůta, v níž má být rozhodnuto, zda se osvědčil“
Toto ustanovení hovoří o úmyslném trestném činu, což opět není Váš případ, resp. případ Vašeho přítele.
2/ A v případě, že má paní zprávu pro pojišťovnu nějak “zmanipulovanou“ ji mohu žalovat za podvod?
V tomto ohledu záleží na tom, k čemu konkrétně jste se v uzavřené dohodě zavázala. Pakliže byl Váš závazek založen na padělaných či jinak zmanipulovaných lékařských posudcích, dalo by se samozřejmě uvažovat o neplatnosti takové dohody a Vašem právu domáhat se vrácení uhrazené částky. V takovém případě by nebyl vyloučen ani vznik odpovědnosti dotyčné paní za trestný čin podvodu.
3/ A ještě, jestli byla moje povinnost platit jejího právníka?
Z dotazu nevyplývá, zda právní zástupce dotyčné paní figuroval v tomto případě jako zmocněnec poškozeného v trestním řízení (předpokládám, že ano). Je běžným principem, že poškozenému by měly být nahrazeny i náklady jeho účasti v trestním řízení – typicky náklady za jeho zmocněnce, kterým bývá zpravidla advokát (jak to vyplývá z § 154 a § 155/4 trestního řádu). K tomuto tématu lze podrobné informace získat například zde:
www.bulletin-advokacie.cz/odmena-advokata-jako-zmocnence-poskozeneho-v-trestnim-rizeni_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 119/2002 Sb. , o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)
zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád)
Komentáře vytvořeny pomocí CComment