Mám 41 letého synovce, který má 8 letého syna Erička. Když byly Eričkovi 3 roky, zemřela mu maminka. Synovec se o syna staral velmi pěkně a vše bylo v pohodě, než po 2 letech přivedl "macechu". Ona sama má stejně starou holčičku jako je Eriček, ovšem nemá ráda ani Eričk ani svou dceru. Je sprostá, agresivní a všechnu svou hloupost a nedokonalost si vybíjí na dětech.
Samozřejmě, že vše koná, když není doma tatínek. Já sama se s Eričkem stýkám velmi často. Bydlí ode mně 40 km a přesto jezdím za ním 1x týdně, 1 měsíčně si ho beru na víkend a každé prázdniny jezdíme spolu na dovolenou. Je na mě zvyklý od malička a máme se moc rádi. Také má ke mně důvěru a všechny strasti mi vždy svěří. Vždy se mu snažím zdůraznit, že vše musí tatínkovi říct, protože on je tady pro něj má ho nadevše rád a pokud mu někdo ubližuje, měl by to vědět. Nevím proč, ale říct mu nic nechce a mně říká, že ani já mu to nemám říkat, což já samozřejmě akceptuji, ztratila bych tak jeho důvěru. Ovšem, co mi včera (09.01.2023) vyrazilo dech, když jsem pro něj přijela, bylo to, že mi řekl, že už se těší, až bude moct odejít z domova a bude mít klid. Vím, že u nich doma byly nějaké hádky a že už se "macecha" na 4 dny odstěhovala, ale opět se vrátila a děti jsou i nadále nešťastné. Dokonce mi Erik řekl, že Jiřinka řekla mámě, že já jsem lepší jak ona. Jsem z celé situace nešťastná, a vůbec nevím, co mám dělat. Tátovi to říct nemohu a dětem bych chtěla pomoci. Přece nemůžu jen tak nečinně přihlížet, jak se Erik trápí. Poradíte mi, prosím? Děkuji. Růžena.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment