Prodej místní, obecní komunikace - má první zájemce přednost automaticky nebo ne?

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Pokud by to město chtělo prodat sousedce, která pracuje na městě, musí nás jako první zájemce vyrozumět o prodeji a upřednostnit v prodeji nás, jakožto první zájemce?
V první řadě je nutné vyjasnit, zda se skutečně jedná o místní komunikaci (ve smyslu § 6 zákona o pozemních komunikacích). Vlastníkem místní komunikace totiž může být pouze obec, na jejímž území se místní komunikace nachází (jak je to výslovně uvedeno v § 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Jedná-li se tedy o místní komunikaci, nemůže být městem prodána.
Je ovšem nutné mít na paměti, že stavba místní komunikace není součástí pozemku, na kterém je vybudována (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Je proto možné, aby město prodalo pozemek pod místní komunikací, přičemž vlastnictví místní komunikace si ponechá. Dle mého názoru by se ovšem jednalo o řešení dosti nepraktické.
Řešením nastalé situace by byla změna kategorizace předmětné pozemní komunikace, a to z místní komunikace na komunikaci účelovou (§ 7 zákona o pozemních komunikacích). Účelová komunikace totiž již může být vlastnictvím fyzické či právnické osoby (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích) – v takovém případě by tedy prodeji již nic nebránilo.
O změně kategorizace pozemní komunikace rozhoduje příslušný silniční správní úřad. Může se tak stát pouze v důsledku změny dopravního významu dané pozemní komunikace nebo změny jejího určení (§ 3/2 zákona o pozemních komunikacích).
Co se týče samotného procesu prodeje, musí město postupovat dle § 39/1 zákona o obcích, dle něhož platí, že:
“Záměr obce prodat … hmotnou nemovitou věc … obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona platnými ke dni zveřejnění záměru. ”
Není tedy rozhodné, kdo požádal o odkup předmětného pozemku dříve. Bude zapotřebí bedlivě sledovat úřední desku městského úřadu (popř. i jeho webové stránky, kde se tato informace může také objevit) – až zde bude vyvěšena informace o zamýšleném prodeji městského pozemku, bude nutné zaslat městu svou nabídku.
2/ Může starosta zrušit místní komunikaci, i když s tím nesouhlasíme?
Město se může:
a/ obrátit na příslušný silniční správní úřad s návrhem na změnu kategorizace předmětné pozemní komunikace (například z místní komunikace na komunikaci účelovou), anebo
b/ obrátit na příslušný silniční správní úřad s návrhem na zrušení místní komunikace – zde je však nutné pamatovat na § 18 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož je možné zrušit pozemní komunikaci pouze za těchto podmínek:
„Jestliže zanikl dopravní význam … místní komunikace a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o jejím zrušení. Stavební úřad neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění. “
Váš názor nehraje v tomto ohledu, bohužel pro Vás, roli. Budou-li splněny podmínky pro zrušení předmětné místní komunikace, může tak silniční správní úřad rozhodnout. Pokud byste s tímto rozhodnutím silničního správního úřadu nesouhlasili, mohli byste podat k nadřízenému silničnímu správnímu úřadu návrh na přezkum tohoto rozhodnutí.
3/ Jak lze tomuto zabránit, aby starosta tuto část místní komunikace nezrušil?
Zcela předejít tomu nelze. Rozhodne-li silniční správní úřad (nikoli starosta) o zrušení místní komunikace, bude možné podat k nadřízenému silničnímu správnímu úřadu návrh na přezkum takového rozhodnutí.
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)