Vlastním chalupu, na které je umístěn železný stožár veřejného osvětlení, který je ukotven do střechy. Stožár nikdo neošetřuje a rez ničí střešní krytinu a oplechování. 2017 jsem žádal ústně starostku o odstranění sloupu a stále se nic neděje.
Chtěl bych se zeptat, jestli mám právo žádat o odstranění sloupu (jestli ano, za jak dlouho by měl být odstraněn), nebo o náhradu vzniklé škody a nebo jestli mohu žádat o nějaký poplatek za pronájem. V kupní smlouvě nemám žádné věcné břemeno. Předem děkuji za kladné vyřízení.
Odpověď:
V první řadě Vám doporučuji ověřit, kdo je vlastníkem předmětného sloupu veřejného osvětlení.
Dle § 13 písm. c) zákona o pozemních komunikacích platí, že veřejné osvětlení je příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací. S tímto dotazem se proto můžete obrátit na obec (je pravděpodobné, že právě obec vede předmětný sloup veřejného osvětlení v evidenci svého majetku), další informace byste v této souvislosti mohl získat u místně příslušného silničního správního úřadu (dopravní odbor městského úřadu).
Ve Vašem případě je dále podstatné, kdy (tedy za jaké právní úpravy) byl předmětný sloup veřejného osvětlení vybudován. Jelikož tato skutečnost z Vašeho dotazu nevyplývá, zmíním pouze aktuální právní úpravu.
Dle § 35/3 zákona o pozemních komunikacích platí, že:
„Vlastník nemovitosti sousedící … s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení ...“
Pakliže byl tedy předmětný sloup veřejného osvětlení vybudován dle výše uvedené právní úpravy, nejste oprávněn žádat jeho odstranění, resp. vlastník tohoto sloupu není povinen Vaší žádosti vyhovět.
Co se týče náhrady škody, která na Vaší chalupě vzniká, je podstatné, zda je sloup veřejného osvětlení skutečně jedinou příčinou reznutí střešní krytiny a oplechování, nebo zda by k reznutí docházelo i bez přítomnosti sloupu (a to z důvodu běžných povětrnostních vlivů).
V této souvislosti je dále vhodné poukázat na § 2903/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. “
Jste-li si proto vědom reznutí střešní krytiny a oplechování, je nanejvýš vhodné tomu vlastními silami zabránit, resp. nežádoucí následky alespoň zmírnit. Vyčkávání na zásah vlastníka předmětného sloupu by se Vám (s ohledem na výše citované ustanovení občanského zákoníku) nemuselo vyplatit – jste-li schopen vznikající škodě (resp. jejímu zvětšování) zabránit sám (zejména zamezením dalšího šíření rzi).
Co se týče poplatku za zřízení, resp. existenci sloupu veřejného osvětlení, lze předpokládat, že tento poplatek byl uhrazen jednorázově, a to při zřízení předmětného sloupu. V tomto ohledu je důležité, kdy se tak stalo a jaká byla tehdejší právní úprava (resp. zda se tak stalo v době, kdy jste předmětnou chalupu vlastnil již Vy nebo ještě Váš právní předchůdce).
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Komentáře vytvořeny pomocí CComment