Věcná břemena jsou dalším omezením vlastnického práva ve prospěch jiné osoby. Mohou se vázat k určitým věcem (jsou spojena s vlastnictvím určité nemovitosti) nebo k určitým osobám (patří určité osobě).
Věcná břemena - vznik, zánik, vydržení
-
Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat.
-
Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele (např. na kupujícího, dědice).
-
Ten, kdo na základě věcného břemene užívá cizí věc, je povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání (toto je možné dohodou změnit).
-
Věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona.
-
Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením).
-
K nabytí věcného břemene je nutný vklad do katastru nemovitostí.
-
Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti.
-
Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.
-
Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona.
-
K zániku práva odpovídajícího věcnému břemenu smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí.
-
Patří-li právo odpovídající věcnému břemenu určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem.
Úpravu věcných břemen naleznete v zákoně č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment