Stránka informuje o vydědění zákonného dědice - především zmiňuje jaké jsou důvody pro vydědění, jak napadnout vydědění a jak se může brátnit opomenutý dědic.
Vydědění potomka, potomků, dítěte, dětí
Zůstavitel může potomka vyloučit z dědění, pokud potomek splní některou ze zákonných podmínek.
Listina o vydědění může být samostatná nebo může být spojena se závětí. Za vydědění lze považovat i situaci, kdy zůstavitel v závěti určí dědické podíly výrazně nerovnoměrně, aniž by v závěti vyslovil, že daného dědice vydědil.
Např.
Zůstavitel v závěti stanoví, že „vylučuji z dědění svého syna Filipa, o kterém již 20 let nemám jedinou zprávu a on o mě neprojevuje zájem“.
Nebo:
Zůstavitel sepíše závěť ve znění „Ze svého celého jmění své dceři Janě odkazuji 100 Kč, synovi Bořivojovi 500 Kč a manželce Martě 5 500 000 Kč“
Listina o vydědění a podmínky vydědění potomka:
Vydědit potomka může zůstavitel, jestliže potomek:
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
d) trvale vede nezřízený život
Může listina o vydědění vyloučit z dědictví více osob?
Listina o vydědění je většinou vztažena jenom na jednoho konkrétního člověka – dítě, vnuka, pravnuka. Je možné, ale listinu o vydědění sepsat i tím způsobem, že zůstavitel vyloučí dítě a všechny jeho potomky (např. „budiž mojí poslední vůlí zcela vyloučena z dědictví moje dcera Filoména a všichni její potomci“). Důležité je výslovné určení toho, kdo má být vyděděn. Sepíše-li zůstavitel listinu o vydědění ve znění „nechť moje dcera Petromila není k dědictví povolána“ znamená to, že dědit její podíl budou její potomci (děti a děti dětí)
Jak napadnout vydědění?
Vydědění se daný potomek může bránit napadením závěti pro neplatnost z toho důvodu, že nebyla naplněna některá z podmínek stanovených zákonem (nestarání se o zůstavitele, neprojevování zájmu o zůstavitele, dopuštění se trestného činu, vedení nezřízeného života). Výklad podmínek, které umožňují vyloučit potomka z dědictví musí být objektivní – např. Nestarání se o zůstavitele není situace, kdy dcera vyhozená otcem z domu se tam nevrací a nedobývá se na své rodiče stůj co stůj každý den.
Vedení trvale nezřízeného života není situace, kdy syn místo života zasvěceného církvi, tak jak po něm chtěl jeho rodič – zůstavitel, má velkou rodinu a dvakrát do roka jezdí na nákladné zahraniční dovolené.)
Kdo je opomenutý dědic a jak se může bránit?
Zákon chrání i tzv. opomenuté dědice. K tomuto stavu dochází v okamžiku, kdy zůstavitel nevydědí některého potomka, ale zároveň ho v závěti nezohlední. Tehdy se nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.
Př. Zůstavitel Adolf pořizuje o majetku v hodnotě 1 500 000 Kč závěť. Má zletilou dceru Radku a nezletilého syna Alberta. Manželka a matka jeho dětí zemřela již dávno. Zůstavitel pořídil závěť, v níž odkázal všechen svůj majetek svému bratrovi Karlovi, s tím, že on se bude o děti starat a tudíž má jediné právo celým majetkem disponovat. Své zákonné dědice nevydědil a přitom je v závěti opominul a k dědictví nepovolal. Závěť je tedy neplatná a dědicové (dcera a syn) mají právo na svůj zákonný podíl. Kdyby neexistovala závěť, dědili by každý rovným dílem polovinu majetku zůstavitele – tedy dcera Radka 750 000 Kč a syn Albert 750 000 Kč. V našem případě se z dvou zákonných dědiců stali dva opomenutí dědicové a tudíž se jejich nároky na podíl částečně změnily. Zatímco syn je nezletilý, a tak má právo na celý svůj zákonný podíl (750 000 Kč), zletilá dcera bude mít nárok pouze na jeho polovinu (375 000 Kč). Když se opominutí dědicové dovolají neplatnosti závěti, závětnímu dědicovi bratrovi Karlovi připadne z celého dědictví tedy jen 375 000 Kč.
Z výkladu o vydědění a opominutých dědicích by měla vyplynout jedna důležitá informace, kterou bych teď ještě chtěla podtrhnout. Vyděděným nebo opominutým dědicem může být pouze potomek (dítě, dítě dítěte) nikoliv manžel, sourozenec nebo rodič či prarodič a jiný. Má-li být z dědictví vyškrtnut některá z těchto osob má zůstavitel jedinou možnost – sepsat závěť, ve které tyto osoby nezohlední. Osoba v závěti nezohledněná, která není potomkem, se nemůže dovolat svého zákonného podílu ani napadnout závěť pro neplatnost kvůli opomenutí.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment