Text pojednává o jedné z možnosti dědického řízení a to podle závěti. Uvádí náležitosti závěti, zmiňuje jak napsat závěť, aby byla platná a také informuje, jak zajistit, aby se po úrmtí neztratila (nějaký dědic ji nezničil, protože se mu prostě nehodí její znění). Je zde také uvedeno kolik stojí sepsání závěti a zda tuto službu poskytuje právník, advokát či notář.
Dědění podle závěti
Co je to závěť a jak ji sepsatZávěť je úkon, kterým zůstavitel za svého života určí, jak si představuje, že bude rozdělený jeho majetek po smrti.
Zákon umožňuje sepsat závěť v podstatě komukoliv, důležitá je jenom forma, kterou se závěť musí sepsat. Zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu.
Společná závěť více zůstavitelů (např. manželů, sourozenců nebo registrovaných partnerů) je neplatná.
Jaké jsou náležitosti závěti a další pravidla týkající se závěti
V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. V závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, které ji mají připadnout.
Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.
Důležité je si uvědomit, že v závěti nemusí být rozdělen celý majetek zůstavitele.
Závěť tedy není neplatná, pokud zůstavitel pořídil závěť jenom o části svého majetku.
Zbytek majetku, který do závěti zůstavitel nezahrnul, bude v dědickém řízení rozdělena podle pravidel pro dědění ze zákona (dědit budou osoby, jež jsou členy určité dědické skupiny – viz pravidla výše).
Zůstavitel může závětí zřídit nadaci nebo nadační fond.
Závěť se zrušuje platnou závětí pozdější – to neplatí bezvýhradně. Budou-li existovat závěti dvě, ale každá bude obsahovat odkázání jiného majetku, budou platné ačkoliv je jedna dřívější a jedna pozdější (např. zůstavitel sepíše první závěť, v níž odkáže dceři auto, a za dva roky na to sepíše druhou závěť, ve které synovi odkáže byt). Závěť lze zrušit odvoláním závěti, s tím, že odvolání musí mít formu, jaké je třeba k samotné závěti. Zůstavitel zruší závěť také tím, že zničí listinu, na níž byla napsána.
Nepřesné podmínky nemají právní následky
Jakékoliv nepřesné podmínky připojené k závěti nemají právní následky.
Např. Zůstavitel do závěti napsal: „Jen pokud se udobří můj syn se svojí první manželkou, bude mým jediným dědicem“ - k takové podmínce se nebude přihlížet.
Započtení daru do dědictví
Jediným příkazem, který v závěti může být a je platný je příkaz k započtení .
Např. zůstavitel Robert měl dceru Michaelu a syna Luďka. Za svého života daroval Michaele dům v hodnotě 1 milionu Kč a synovi Luďkovi auto za 300.000 Kč. Jeho jediným majetkem v době smrti byl bankovní účet, na němž bylo uloženo 3.500.000 Kč. V závěti přikázal rozdělit tuto částku na účtu mezi svoje děti tak, aby se dary, které dostaly od otce za jeho života, započítaly do dědictví, které po něm dostanou. Kolik, které dítě dostane se vypočítá následovně: Celková hodnota dědictví – tj. částka na bankovním účtu + hodnota darů (dům a auto) je 4.800.000 Kč (3.500.000 + 1.000.000 + 300.000 = 4.800.000). Celé dědictví má být rozděleno mezi potomky rovným dílem, tzn. že každý by měl dostat 2.400.000 Kč. Z tohoto dílu se každému dítěti odečte to, co již obdržel. Takže částka na bankovní účtu bude rozdělena tak, že Michaela zdědí 1.400.000 a Luděk zdědí 2.100.000 Kč.
Další dotazy týkající se závěti, které vás možná napadnou ...
Jak má vypadat závěť zůstavitele, schopného projevit svou poslední vůli?
Nejjednodušší je situace, kdy zůstavitel je schopen závěť sepsat vlastní rukou, datovat ji a vlastnoručně podepsat. V tomto případě mluvíme o závěti vlastnoruční (holografní), která je neplatná, pokud není vlastní rukou napsána a podepsána.
Zůstavitel, který nenapíše závěť vlastní rukou (ale třeba na stroji nebo počítači), ji musí vlastnoručně podepsat a před dvěma současně přítomnými svědky prohlásit, že se jedná o jeho poslední vůli. Uskutečnění tohoto prohlášení svědci potvrzují tím, že se na závěť podepíší.
Příklad: Celý úkon může vypadat následovně: Tatínek Otakar sepíše svou poslední vůli na starém psacím stroji, který je už přes pět generací vlastnictvím jeho rodiny. Závěť podepíše, přeloží na polovinu, takže nikdo nevidí, co je v ní napsáno. Při odpoledním čaji předloží tuto složenou listinu před svými dvěma přáteli z golfového klubu a prohlásí, že je tento list jeho posledním pořízením (např. „takhle si představuji, že po smrti bude s mým majetkem naloženo“ nebo „sepsal jsem závěť“). A tito přátelé se podepíší na závěť – nemusí jí číst, nemusí ani znát její obsah.
Svědky mohou být pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům (jsou zletilé a svéprávné). Svědky nemohou být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit.
Závětí povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé.
Vyloučení těchto osob má zajistit důvěryhodnost závěti a shodu mezi tím, co zůstavitel v závěti chtěl projevit a tím, co je jejím skutečným obsahem.
Závěť, která by odporovala těmto pravidlům je neplatná a před soudem by byla žaloba na neplatnost závěti úspěšná.
Nezletilí, kteří dovršili 15. rok mohou projevit poslední vůli pouze formou notářského zápisu.
Zůstavitel, který nemůže číst nebo psát, projeví svoji poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena a přítomnými svědky podepsána. Přitom musí před nimi potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pisatelem a předčitatelem může být i svědek; pisatel však nesmí být zároveň předčitatelem.
V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Listinu musí svědci podepsat.
Osoby nevidomé mohou projevit poslední vůli též před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být přečtena.
Osoby neslyšící a hluchoslepé, které nemohou číst nebo psát, mohou projevit poslední vůli formou notářského zápisu nebo před třemi současně přítomnými svědky, ovládajícími touto osobou zvolený komunikační systém neslyšících a hluchoslepých osob, a to v listině, která musí být tlumočena do zvoleného komunikačního systému.
V listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho pravou vůli. Obsah listiny musí být po jejím sepsání přetlumočen do zvoleného komunikačního systému neslyšících a hluchoslepých osob; i toto musí být v listině uvedeno. Listinu musí svědci podepsat.
Aby závěť sepsaná osobou negramotnou, nevidomou nebo slepou byla platná je velmi složitý úkon, a proto je nejsnazší, když je sepsána notářským zápisem. Sice se jedná o zpoplatněný úkon notáře (900 – 1500 Kč), ale riziko, že žaloba na neplatnost závěti bude úspěšná se tak výrazně snižuje.
Kolik stojí sepsání závěti u notáře, cena závěti
Odměna notáře je stanovena pevnou sazbou na základě vyhlášky o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví.
Za sepsání závěti, listiny o vydědění či listiny o odvolání těchto úkonů formou notářského zápisu zaplatíte pokaždé stejnou částku - 900 Kč.
V případě závěti, která bude současně obsahovat ustanovení o vydědění pak 1 500 Kč.
Zápis do Centrální evidence závětí nebo jeho změna vás vyjde na 100 Kč. Pokud budete mít zájem o vyhotovení opisu zápisu nebo potvrzení z Centrální evidence závětí, počítejte se 150 Kč.
Za vydání prostého opisu notářského zápisu, za každou započatou stránku textu 30 Kč.
Za přijetí závěti do úschovy se pak platí 800 Kč.
Pořízení závěti u notáře tedy jistě není zcela nejlevnější záležitostí, má ale celou řadu výhod.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment