Text stručně popisuje situaci, kdy je dlužník v prodlení a uvádí práva věřitele, tedy na co má věřitel právo v situaci, kdy je zpožděno vrácení dluhu.
Prodlení dlužníka (zpožděné vrácení dluhu) nastává, jestliže dlužník svůj závazek nesplnil včas a řádně. Nesplní-li jej ani v dodatečné přiměřené lhůtě, má věřitel právo odstoupit od smlouvy.
I bez poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty závazek prodlením dlužníka zaniká a smlouva mezi dlužníkem a věřitelem se od počátku ruší v případě tzv. fixních smluv, kdy je ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem.
Kdyby věřitel přesto trval na splnění tohoto závazku, může zachovat smlouvu v platnosti tím, že bez zbytečného odkladu oznámí dlužníkovi svůj zájem na opožděném splnění.
Dlužník, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen vedle dluhou zaplatit věřiteli i úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem k občanskému zákoníku.
Věřitel je v prodlení, jestliže od dlužníka nepřijal řádně nabídnuté plnění dluhu nebo mu v době plnění neposkytl potřebnou součinnost.
Věřitelovo prodlení má několik právních následků, a to:
Změny účastníků představují buď postoupení pohledávky, když se mění osoba věřitele, nebo převzetí dluhu, když jde o změnu v osobě dlužníka.
I bez poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty závazek prodlením dlužníka zaniká a smlouva mezi dlužníkem a věřitelem se od počátku ruší v případě tzv. fixních smluv, kdy je ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem.
Kdyby věřitel přesto trval na splnění tohoto závazku, může zachovat smlouvu v platnosti tím, že bez zbytečného odkladu oznámí dlužníkovi svůj zájem na opožděném splnění.
Dlužník, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen vedle dluhou zaplatit věřiteli i úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem k občanskému zákoníku.
Věřitel je v prodlení, jestliže od dlužníka nepřijal řádně nabídnuté plnění dluhu nebo mu v době plnění neposkytl potřebnou součinnost.
Věřitelovo prodlení má několik právních následků, a to:
- dlužník má nárok na úhradu nákladů, které mu tím vznikly;
- na věřitele přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci, která je předmětem plnění;
- věřitel je povinen dlužníkovi nahradit škody způsobené mu prodlením, jestliže dlužník prokáže věřitelovo zavinění;
- za dobu věřitelova prodlení dlužník není povinen platit úroky.
Změny účastníků představují buď postoupení pohledávky, když se mění osoba věřitele, nebo převzetí dluhu, když jde o změnu v osobě dlužníka.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment