Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí (přičemž ve své odpovědi budu předpokládat, že Vámi zmiňovaný pacient je zaměstnán v základním pracovně právním poměru) :
1/ Souběh dočasných pracovních neschopností:
Na prvý dotaz lze odpovědět stručně: nikoli, zaměstnanec nemůže mít u téhož zaměstnavatele (v rámci jednoho pracovně právního poměru) pro stejnou diagnózu více než jednu dočasnou pracovní neschopnost.
V této souvislosti připomínám, že dle § 55/1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění se dočasnou pracovní neschopností rozumí stav, který pro poruchu zdraví (nebo jiné důvody) neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost (kterou je v případě zaměstnance výkon závislé práce u konkrétního zaměstnavatele) a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost.
V tomto ohledu je pak samozřejmě zcela irelevantní, zda byla dočasná pracovní neschopnost prohlášena registrujícím praktickým lékařem či lékařem-specialistou.
2/ Výběr jedné ze dvou dočasných pracovních neschopností:
S ohledem na odpověď ad 1/ výše je řešení této otázky nasnadě: zaměstnanec si nemůže vybrat jednu ze dvou současně platných dočasných pracovních neschopností, neboť k souběhu dočasných pracovních neschopností pro tutéž diagnózu u téhož zaměstnavatele (v rámci jednoho pracovně právního poměru) dojít nemůže.
Pro řešení Vámi popsaného případu je nezbytné poukázat v první řadě na to, že dočasná pracovní neschopnost:
- začíná dnem, v němž ji ošetřující lékař zjistil (§ 57/2 zákona o nemocenském pojištění),
- končí dnem, kdy ošetřující lékař vyšetřením zjistí, že dočasně práce neschopnému zaměstnanci jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost; nejpozději pak dočasná pracovní neschopnost končí třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření (§ 59/1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění).
Ve Vámi popsaném případě pak bude nezbytné aplikovat §55 /4 zákona o nemocenském pojištění, dle něhož platí, že pokud zaměstnanci po ukončení dočasné pracovní neschopnosti vznikne v následujícím kalendářním dni další dočasná pracovní neschopnost, považuje se tato dočasná pracovní neschopnost za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti.
Vámi zmiňovaný pacient tedy pokračuje v dosavadní dočasné pracovní neschopnosti, přičemž podání návrhu na přezkum lékařského posudku o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a jeho vyřízení registrujícím praktickým lékařem z tohoto důvodu pozbývá právní relevance.
K závěru o právně přípustné existenci pouze jediné dočasné pracovní neschopnosti lze dospět rovněž s poukazem na § 49/1 písm. b) zákona o specifických zdravotních službách, dle něhož nemá podání návrhu na přezkum lékařského posudku o ukončení dočasné pracovní neschopnosti odkladný účinek, tzn. že k ukončení dočasné pracovní neschopnosti dojde ke dni, který za datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti označil registrující praktický lékař. Neboť pak následující kalendářní den byla zjištěna dočasná pracovní neschopnost lékařem-specialistou, hledí se na "novou" dočasnou pracovní neschopnost jako na pokračování dočasné pracovní neschopnosti původní (jak uvedeno výše).
3/ Hledání nového registrujícího praktického lékaře:
V tomto případě není nutné, aby si Vámi zmiňovaný pacient hledal nového registrujícího praktického lékaře, neboť vztah pacienta a registrujícího praktického lékaře není časově limitován dočasnou pracovní neschopností.
Pro doplnění proto pouze dodávám, že ke změně registrujícího praktického lékaře je pacient oprávněn jednou za 3 měsíce (jak vyplývá z § 11/1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment