V roce 2017 jsme podali žádost o dodatečná stavební povolení, kdy nás sám stavební úřad k tomuto kroku vyzval po kontrolní prohlídce. Po sedmi letech bylo stavebnímu úřadu pro podjatost odňato řízení ve věci rozhodování o dodatečném stavebním povolení. Řízení o dodatečném stavebním povolení převzal na popud Krajského úřadu jiný stavební úřad.
Ten při kontrolní prohlídce zjistil, že stavba ještě nezačala a žádost o dodatečné stavební povolení označil za zjevně nepřípustnou a řízení zastavil. Může takto správní orgán postupovat a v tomto případě řízení o dodatečném stavebním povolení zastavit? V naší žádosti v roce 2017 o dodatečném stavebním povolení nebylo na první pohled zřejmé, že by jí nemohlo být vyhověno. Pouze jsme žádost měli doplnit o to, co v ní chybělo. Taktéž jsem se dočetla podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7.5.2008: ,, Za zjevně právně nepřípustnou [§ 66 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004] je možno považovat pouze takovou žádost, u níž je již na první pohled zřejmé, že jí nelze vyhovět. To především znamená, že tato nepřípustnost musí být patrna již ze samotné žádosti, nikoliv teprve z výsledků dalšího dokazování či zjišťování." Má tedy nově pověřený stavební úřad dokončit řízení dodatečného stavebního povolení a vydat rozhodnutí nebo může dané řízení zastavit a my musíme podat žádost o stavební povolení, ne o dodatečné stavební povolení, opět ke stavebnímu úřadu, který byl z řízení o dodatečném stavebním povolení pro podjatost vyloučen? Děkuji za odpověď Jarmila.
Odpověď:
Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že o dodatečné stavební povolení jste stavební úřad požádali v době, kdy jste dosud nezačali stavět, přičemž stavební práce doposud nezapočaly (stále je tedy žádáno o dodatečné povolení stavby, která neexistuje, resp. není ani budována).
Z odůvodnění Vámi zmiňovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu lze citovat tuto pasáž:
„Z důvodu ochrany práv účastníků řízení je proto možno k tomuto způsobu rozhodnutí přikročit jen tehdy, jestliže je skutečně již na první pohled zřejmé, že žádosti nelze vyhovět. To znamená, že tato nepřípustnost musí být patrna již ze samotné žádosti, nikoliv teprve z výsledků dalšího dokazování či zjišťování. Komentář ke správnímu řádu (J. Vedral: Správní řád - komentář. Polygon, 2006, str. 315 a násl.) jako příklady zjevné právní nepřípustnosti uvádí např. situaci, kdy o přiznání oprávnění vázaného na dosažení určitého věku žádá osoba, která této hranice nedosáhla, příp. žádost o přiznání určitého oprávnění, které může získat toliko právnická osoba, podá osoba fyzická. "Smyslem tohoto ustanovení je to, aby se takovou žádostí, u které je zcela zjevné, že jí nemůže být vyhověno, neboť to právní úprava neumožňuje, správní orgán nemusel po věcné stránce zabývat, neboť by to bylo zjevně bezpředmětné a výsledek řízení by byl naprosto stejný ...“
V citované pasáži uváděné příklady zjevně právně nepřípustné žádosti (ve smyslu § 66/1 písm. b) správního řádu) se týkaly skutečností, které byly seznatelné přímo z žádosti samé (věk žadatele, žadatel jako fyzická/právnická osoba).
Je nesporné, že žádat o dodatečné povolení stavby, která v době podání této žádosti nezačala být ani budována (a není budována ani nyní), je zbytečné. Institut dodatečného povolení stavby slouží k právní nápravě porušení stavebních předpisů -pakliže nebylo ve Vašem případě se stavební činností vůbec započato, nemohlo k porušení stavebních předpisů dojít (a nebylo tudíž nutné žádat o dodatečné povolení stavby).
Domnívám se proto, že institut dodatečného povolení stavby byl ve Vašem případě nevhodný. Jedním dechem je však nutné dodat, že tato skutečnost (sama o sobě) nemůže postačovat k učinění závěru o zjevné právní nepřípustnosti Vaší žádosti o dodatečné povolení stavby. Právní nepoužitelnost této žádosti totiž nebyla z jejího znění seznatelná – stavební úřad musel provést kontrolní prohlídku, aby zjistil, že se stavební činností nebylo dosud započato. Podmínky pro prohlášení Vaší žádosti o dodatečné povolení stavby za zjevně právně nepřípustnou tak nebyly splněny.
Z výše uvedeného vyplývá, že proti usnesení o zastavení řízení (§ 45/3 a § 66/1 správního řádu) se můžete bránit, jelikož pro zastavení řízení není dán důvod. Je ovšem otázkou, zda si tím pomůžete. Pokud totiž pověřený stavební úřad řízení nezastaví, bude Vaší žádost projednávat a s největší pravděpodobností tuto žádost zamítne (jelikož žádost směřuje k dodatečnému povolení stavby, která nezačala být ani budována). Pro Vás by se tak v podstatě nic nezměnilo – Vaše žádost by tak jako tak nevedla k vydání stavebního povolení.
Pakliže jste se stavební činností ještě ani nezačali, bude vhodnější obrátit se na pověřený stavební úřad s dotazem, zda můžete žádost o dodatečné povolení změnit na běžnou žádost o stavební povolení (resp. žádost o souhlas se stavební ohláškou apod.). Pokud by to možné nebylo, nezbude Vám, než požádat zcela znovu (a to patrně místně příslušný stavební úřad, pakliže prohlášení jeho podjatosti směřovalo toliko k řízení o dodatečném povolení stavby – popř. by bylo rovnou možné požádat nadřízený stavební úřad o přidělení této věci jinému stavebnímu úřadu v jeho obvodu).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
Komentáře vytvořeny pomocí CComment