Stavby, stavební řízení a právo

Ze znění dotazu usuzuji, že Vámi zmiňovaná dřevěná bouda splňuje všechny podmínky dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona (ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona), tzn. že se jedná o:
„stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci“
Přestane-li dřevěná bouda v důsledku rozdělení pozemku splňovat jednu z výše uvedených podmínek (a to „… na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci …“), nemělo by to mít na legálnost této stavby žádný vliv.
Podstatné je, zda byla dřevěná bouda vystavěna v souladu s platnou právní úpravou – následné změny, které nemají na velikost, účel užívání apod. této boudy přímý vliv – nemohou zapříčinit vznik povinnosti opatřovat nějaké veřejnoprávní přivolení stavebního úřadu.
Domnívám se tedy, že přestože předmětná dřevěná bouda přestane stát na pozemku rodinného domu (a octne se na samostatném pozemku), nebude nutné obracet se na stavební úřad s žádostí o vydání jakéhokoli veřejnoprávního přivolení.
Pro získání naprosté jistoty Vám doporučuji obrátit se s tímto dotazem přímo na místně příslušný stavební úřad, jehož právní názor (resp. zavedená praxe) pro Vás bude určující.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)