Rád bych se zeptal, zda mohu bez ohlášky i povolení stavebního úřadu na své zahradě vytvořit jezírko, které má cca 65m2 a hloubku 1,5m. Dříve jsem četl, že bez ohlášky mohu vybudovat jezírko do 40m2 a hloubky tuším 3m, nyní jsem se dočetl, že pokud nemá přítok ani odtok, je do 300m2 a hloubky 1,5m mohu jezírko postavit. Od rozhrady se sousedy mám odstup 5m.
Chci to mít podle zákona ale zároveň se chci vyhnout souhlasu sousedů (souseda). Stejně tak budu stavět pergolu, ta má cca 40m2 a je od rozhrady 3m. Jeden z mých sousedů je lehce problémový a hledá každou skulinku, kde by mohl šťourat. Mohu tyto dvě stavby spustit aniž by mi do toho soused mohl hodit vidle? Díky moc.
Odpověď:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jezírko:
Vámi zjištěné informace jsou správné. Vybudování jezírka lze považovat za terénní úpravu, která je definována v § 3/1 stavebního zákona následovně:
„Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, … například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. “
Terénní úpravy, které mohou mít vliv na zadržování vody v krajině, mohou být vybudovány pouze po získání povolení či souhlasu s ohláškou vodoprávního úřadu. Z této povinnosti však existují výjimky. Na Váš případ by se mohl vztahovat § 15b/1 vodního zákona, dle něhož platí, že:
„K provedení terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při ohlašování terénních úprav podle věty první se obdobně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb. “
Má-li být Vámi zamýšlené jezírko menší, nemělo by být získání souhlasu s ohláškou nutné.
Ze stavebněprávního hlediska by bylo možné vybudovat toto jezírko bez jakékoli ingerence stavebního úřadu, pokud by se jednalo o tuto terénní úpravu:
„terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady“
„úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně plánovací dokumentací, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci“
(jak to vyplývá z § 80/3 písm. a) a e) ve spojení s § 103/1 písm. b) stavebního zákona).
2/ Pergola:
K tomu, abyste mohl pergolu vybudovat „ve volném režimu“ (tedy bez nutnosti získat jakékoli přivolení stavebního úřadu a tedy i souseda), by se muselo jednat o tuto stavbu:
„stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderné zařízení, nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci“ (jak to vyplývá z § 79/2 písm. o) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Má-li se jednat o stavbu větší, bude nutné získat od stavebního úřadu územní souhlas a souhlas s tzv. stavební ohláškou (§ 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. a) nebo d) stavebního zákona). K žádosti o vydání těchto souhlasů je (v některých případech) nezbytné přiložit i písemný souhlas souseda (v podobě podpisu situačního výkresu).
Pokud by se Vám sousedův podpis nepodařilo získat, nebylo by ještě nic ztraceno. V takovém případě byste se musel vydat administrativně náročnější cestou a obrátit se na stavební úřad s žádostí o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení (soused by se stal účastníkem územního a stavebního řízení a mohl by vznášet své námitky, odvolat se apod. – jeho písemný souhlas by však již zapotřebí nebyl).
V případě jezírka i pergoly pro Vás nicméně bude určující právní názor příslušných veřejnoprávních orgánů. Doporučuji Vám proto navštívit místně příslušný vodoprávní a stavební úřad a své záměry s těmito úřady konzultovat.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 254/2001 Sb. , o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Komentáře vytvořeny pomocí CComment