Jsme majiteli 7200 m2 trvalého travního porostu (ZPF). Je možné tento pozemek trvale oplotit (sloupky do výše 1,8m +pletivo)? Je možné uvnitř tohoto pozemku vybudovat oplocený výběh pro chov a ochranu drůbeže (opět sloupky do 1,8m a pletivo) nebo skotu (ovcí) o výměře 200m2, kde by uprostřed byla mobilní stavba pro drůbež tzv. dřevěný kurník?
Prosím o informaci za jakých podmínek je možné na tomto pozemku drůbež popř. skot chovat. Je možné na tomto pozemky vystavět skleník do 40m2. Děkuji. S přátelským pozdravem, Bohumila.
Odpověď:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do tří částí:
1/ Oplocení:
Co se týče možnosti předmětný pozemek oplotit, je důležité, do jaké kategorie je tento pozemek zařazen v aktuálně platném územním plánu. Pokud totiž tento pozemek například spadá do nezastavěného území, popřípadě se dokonce jedná o pozemek nezastavitelný, je jeho stavební využití (včetně oplocení) limitováno (byť ne vždy vyloučeno). Konkrétně dle § 18/5 a 6 stavebního zákona platí, že:
"V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra; doplňková funkce bydlení či pobytové rekreace není u uvedených staveb přípustná. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje.
Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání."
Doporučuji Vám tedy navštívit místně příslušný stavební úřad (jehož právní názor je pro Vás určující) a konzultovat s ním, zda je oplocení předmětného pozemku možné a pokud ano, tak za jakých podmínek. V této věci se obraťte také na orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí obecního/městského úřadu) oplocení pozemku totiž může být zakázáno rovněž z důvodu ochrany přírody, popř. pro zajištění volného průchodu krajinou (vede-li například přes tento pozemek nějaká stezka).
Co se týče obecných pravidel pro oplocování pozemků, platí, že oplocení je možné zřídit "ve volném režimu" (tedy bez nutnosti kontaktovat stavební úřad) tehdy, jsou-li současně splněny tyto tři podmínky:
- jedná se o oplocení do výšky 2 m,
- toto oplocení nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- toto oplocení se nachází v zastavěném území či v zastavitelné ploše
(jak to vyplývá z § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona).
Nebude-li některá z výše vyjmenovaných podmínek splněna, bude nutné získat od stavebního úřadu územní souhlas (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona).
2/ Kurník:
I v tomto případě je podstatné, jak je zastavitelnost předmětného pozemku regulována v aktuálně platném územním plánu. Tuto otázku proto rovněž konzultujte s místně příslušným stavebním úřadem.
Pokud by byla zastavitelnost pozemku možná, bude záležet na rozměrech Vámi plánovaného kurníku. Pakliže by se například jednalo o tuto stavbu:
"stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m"
bude postačovat získání územního souhlasu (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 3. stavebního zákona).
Rovněž chov zvířat může být do určité míry regulován územním plánem, popř. obecně závaznou vyhláškou obce. V této věci se proto obraťte na orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí obecního/městského úřadu).
3/ Skleník:
Do třetice Vám doporučuji konzultovat realizaci tohoto záměru s místně příslušným stavebním úřadem, který by měl být schopen Vám říci, zda dojde ke střetu s aktuálně platným územním plánem či nikoli.
Například dle § 79/2 písm. n) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že:
"skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení"
je možné na pozemku zřídit "ve volném režimu" - tedy bez nutnosti získat jakýkoli souhlas stavebního úřadu (i v takovém případě však může být výstavba skleníku omezena územním plánem).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Komentáře vytvořeny pomocí CComment