Stavby, stavební řízení a právo

Ze znění dotazu usuzuji, že přestože mezi oběma garážemi neexistuje dělící příčka – a jedná se tak de facto o jednu stavbu se dvěma garážovými vraty – jde stále o dvě jasně oddělené stavby (které jsou takto i zapsány v katastru nemovitostí). Přestože to ve Vašem dotazu není výslovně uvedeno, předpokládám dále, že pozemek pod garáží patří rovněž Vám. Z těchto předpokladů budu ve své odpovědi vycházet.
Vybudování příčky bude představovat změnu dokončené stavby, a to konkrétně stavební úpravu (ve smyslu § 2/5 písm. c) stavebního zákona).
Ve Vámi popsaném případě je důležité, jak bude stavební záměr (tedy vybudování dělící příčky) kvalifikován ze stavebněprávního hlediska. V této souvislosti se nabízí několik možností:
1/ Volný režim:
Dle § 96/2 písm. c) ve spojení s § 103/1 písm. d) stavebního zákona není zapotřebí získat od stavebního úřadu žádný souhlas v případě, že jde o tuto změnu stavby:
„stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou“
Dle znění dotazu usuzuji, že výše uvedené podmínky by mohly být v případě vybudování dělící příčky splněny. Otázkou zůstává, zda nemůže být touto stavební úpravou negativně ovlivněna požární bezpečnost stavby.
2/ Volný režim ještě jednou:
Žádný souhlas stavebního úřadu by nemusel být vyžadován ani tehdy, pokud by byla Vaše garáž kvalifikována jako:
„stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení“
V takovém případě by mohla být provedena stavební úprava Vaší garáže opět bez nutnosti žádat stavební úřad o nějaké přivolení (jak to vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 1. a § 103/2 stavebního zákona)
3/ Územní souhlas a stavební ohláška:
Pokud by byla Vaše garáž kvalifikována jako stavba:
„stavby do 70 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m“
bylo by pro její stavební úpravu nutné získat od stavebního úřadu územní souhlas a souhlas s tzv. stavební ohláškou (jak to vyplývá z § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. d) a § 104/2 stavebního zákona).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a realizaci stavebního záměru nájemce garáže zde konzultovat. Právní názor stavebního úřadu pro Vás totiž bude určující. Stavební úřad by měl být schopen Vám říci, zda bude pro realizaci tohoto stavebního záměru nutné získat nějaké jeho přivolení (pokud by nějaké přivolení bylo nutné, lze předpokládat, že stavební úřad bude zároveň požadovat doložení písemného souhlasu Vašich sousedů – pokud by se Vám tento souhlas nepodařilo získat, není samozřejmě ještě nic ztraceno – bylo by však nutné vydat se administrativně složitější cestou). Tím získáte v dané věci naprostou jistotu.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)