Co se týče Vašeho požadavku na výpočet potřeby parkovacího místa, necítím se být dostatečně kvalifikovaným pro jeho provedení (dle mého názoru se jedná daleko spíše o otázku technickou než právní). Poměrně přehledný návod k provedení tohoto výpočtu naleznete například zde:
http://en.iprpraha.cz/clanek/1285/otazka-c-16-vypocet-parkovacich-staninebo zde:
https://iprpraha.cz/stranka/3356/prazske-stavebni-predpisy-casto-kladene-dotazyPakliže by tento výpočet vyšel nad 0,5 (jak v dotazu uvádíte), bylo by zapotřebí požádat stavební úřad o udělení výjimky z povinnosti vyčlenit pro Vámi zamýšlený rodinný dům samostatné parkovací stání. Bohužel pro Vás neexistuje na udělení této výjimky právní nárok, tzn. že vše by záviselo na posouzení příslušným úředníkem stavebního úřadu.
Co se týče Vašeho druhého dotazu, předpokládám, že máte na mysli tu situaci, kdy byste povinné parkovací místo řešil nájmem parkovacího stání. Současné uzavření nájemní smlouvy a smlouvy o zřízení zástavního práva není rozhodně nutné.
Je nezbytné si uvědomit, že pakliže uzavřete nájemní smlouvu, jejímž předmětem bude parkovací místo, zůstane toto parkovací místo (část pozemku) stále vlastnictvím pronajímatele. Zástavní právo pak představuje zajišťovací nástroj, kterým se zatěžuje majetek dlužníka (popř. třetí osoby). Pokud by tedy měl být Váš závazek hradit řádně nájemné (za parkovací místo) zajištěn zřízením zástavního práva, nemohlo by toto zástavní právo zatížit předmětné parkovací místo (neboť to zůstane majetkem pronajímatele a tedy věřitele). Zástavní právo by proto muselo zatížit nějakou nemovitou věc ve Vašem vlastnictví (popř. ve vlastnictví třetí osoby).
Co se týče případného zrušení nájemní smlouvy a zástavního práva po kolaudaci, bude vše záviset na rozhodnutí stavebního úřadu. Bude-li jednou z podmínek pro povolení realizace Vašeho stavebního záměru i vyhrazení parkovacího místa, předpokládám, že tato povinnost bude trvat neustále (nikoli pouze do kolaudace). Následným zrušením Vašeho užívacího práva k parkovacímu místu byste se proto mohl vystavit potížím (ovšem pouze tehdy, pokud by se o tom stavební úřad dozvěděl).
Nástavba dalšího patra je za určitých podmínek možná i tehdy, pokud by s tím sousedé nesouhlasili. V takovém případě však nebude možné vydat se administrativně jednodušší cestou (tedy cestou tzv. stavební ohlášky), nýbrž bude nutné zahájit běžné stavební řízení. Sousedé se stanou účastníky tohoto řízení a budou moci vznášet své námitky (s nimiž se bude muset stavební úřad vypořádat). V rámci stavebního řízení však nebude nutné získat písemné souhlasy sousedů (tzn. že nástavba bude moci být realizována i přes jejich nesouhlas – podstatné je, aby tuto nástavbu schválil stavební úřad).
Komentáře vytvořeny pomocí CComment