Neschválení refinancování hypotéky z důvodu černých staveb na pozemku spláceného hypotékou - jak postupovat dál? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny

Základní údaje: Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník); Kategorie: Stavební zákon a stavby; Zveřejněno: 4. listopad 2018; Zobrazení: 1590

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

V roce 2014 jsme koupili starší rodinný dům, RD. Na pozemku stojí další drobné stavby. Při refinancování hypotečního úvěru HÚ jsme však narazili – banka je považuje za černé stavby. Jedná se o 2 kůlny. Dřevěná kůlna:

- rozměr 320 x 500 cm
- výška 300 cm
- od hranice 100 cm
- trámová konstrukce, kovové patky, stěny prkenné, podlaha beton + zatravňovací tvárnice, valbová střecha, asfaltový šindel
- postaveno cca 2004

Zděná kůlna:
- 300 x 515 cm
- výška 380 cm
- od hranice 50 cm
- podlaha beton, sedlová střecha, pozink plech
- postaveno cca 2000

Obě stavby splňují § 103 odst. 1) e 1 stavebního zákona. Využívány k uskladnění zahradního nábytku a nářadí. Na stěnách k hranici nejsou žádné stavební otvory, je zamezeno spádu dešťové vody a sněhu na sousední pozemky. Majitelé sousedních pozemků s umístěním staveb souhlasí. Malé stavby vznikly pravděpodobně bez ohlášení (na stavebním úřadu nedohledáno). Lze stavby považovat za legální, bylo možné je v době vzniku dle tehdejších zákonů a vyhlášek takto zbudovat, nebo majitelé něco zanedbali? Pokud stavby za legální považovat nelze, jakým způsobem lze tuto situaci vyřešit? Díky

Odpověď:

Obě kůlny byly vybudovány za účinnosti starého stavebního zákona (účinného do 31. 12. 2006). Dle Vámi uvedených rozměrů se jednalo o drobné stavby, neboť dle § 139b/7 písm. a) starého stavebního zákona byly drobnými stavbami stavby, které plnily doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to (mimo jiné) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m.
Dle § 32/2 písm. b) ve spojení s § 55/2 písm. a) starého stavebního zákona nevyžadovaly drobné stavby územní rozhodnutí, bylo však zapotřebí učinit ohlášení stavebnímu úřadu (resp. získat souhlas stavebního úřadu s tímto ohlášením).
Pakliže stavebník vybudoval obě kůlny bez ohlášení stavebnímu úřadu, dopustil se s největší pravděpodobností přestupku dle § 105/1 písm. a) starého stavebního zákona a mohla mu být uložena pokuta do 10.000,- Kč.
Pokud byly obě kůlny vystavěny bez ohlášení stavebnímu úřadu, jedná se skutečně o tzv. černé stavby. Vyžaduje-li banka jejich legalizaci, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný stavební úřad a konzultovat s ním další postup.
Dle § 129 (nyní účinného) stavebního zákona je možné, aby vlastník tzv. černé stavby požádal stavební úřad o dodatečné povolení stavby. V takovém případě je zapotřebí, aby žadatel předložil stavebnímu úřadu v zásadě stejné podklady, které by musel opatřovat při žádosti o souhlas s vybudováním zcela nové stavby.
Pokud obě kůlny splňují podmínky dle § 103/1 písm. e) bodu 1. stavebního zákona (jak v dotazu uvádíte), mělo by pro jejich dodatečné povolení postačovat předložení podkladů pro vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) stavebního zákona). V takovém případě by mělo být dodatečné povolení stavby administrativně poměrně jednoduché.

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

Refinancování hypotéky a podmínka dodatečného povolení černé stavby (zděná, dřevěná kůlna) postavené původním majitelem bez stavebního povolení

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.