Na dotazy se pokusím odpovědět ve Vámi zvoleném pořadí.
Je pravdou, že rovněž nejrůznější alternativní stavby pro bydlení či pro rodinnou rekreaci podléhají schválení stavebním úřadem, resp. se na ně vztahují stejná pravidla jako na ostatní stavby. Dle § 2/3 stavebního zákona se totiž za stavbu považuje také výrobek plnící funkci stavby (tedy věc, která je de facto vyrobena, jako ve Vámi popsaném případě, ovšem má sloužit k bydlení).
Není mi příliš jasné, proč odbor životního prostředí, jako dotčený orgán, řeší právě plánovaný vzhled Vašeho domu (jelikož tento odbor by měl svou pozornost upnout především k otázce, zda bude mít Váš dům a jeho provoz nějaký negativní vliv na životní prostředí). Předpokládám, že odboru životního prostředí vadí plánovaný vzhled Vašeho domu z důvodu narušení rázu (vzhledu) krajiny, narušení některého krajinného prvku apod. (což jsou oblasti, které spadají rovněž do kompetencí tohoto správního orgánu). V takovém případě je však nezbytné, aby odbor životního prostředí své zamítavé stanovisko náležitě odůvodnil (v žádném případě nestačí uvést, že plánovaný vzhled Vašeho domu není vyhovující, popř. nezapadá do celkového vzhledu krajiny/ulice, vždy by mělo být uvedeno, co odbor životního prostředí k takovému závěru vede).
Nyní heslovitě k Vašim jednotlivým dotazům:
1/ Když si do projektu necháme zakreslit tento podivný a otřesný návrh sedlové střechy a pak ji tam nedoděláme, tak nám dům nezkolaudují?
Ano, je to pravděpodobné. Dle § 118/1 stavebního zákona je stavebník povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona (tedy v souladu s projektovou dokumentací, která byla tímto povolením schválena).
V této souvislosti není patrně použitelný ani institut změny stavby před jejím dokončením (§ 118 stavebního zákona), která může být povolena před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby. Změnu stavby před jejím dokončením lze totiž povolit jen v souladu s územním rozhodnutím (resp. územním souhlasem), kteréžto rozhodnutí bude již obsahovat základní situaci a vzhled Vašeho domu. Pro získání jistoty o ne/použitelnosti tohoto institutu Vám nicméně doporučuji konzultovat tuto variantu s místně příslušným stavebním úřadem (názor tohoto stavebního úřadu je ve Vašem případě klíčový).
2/ Nebo nám ho zkolaudují ale dají pokutu?
Nikoli, taková stavba s největší pravděpodobností zkolaudována nebude. Pakliže je stavba prováděna v rozporu se schválenou projektovou dokumentací, jedná se o riziko stavebníka, který je následně „potrestán“ tím, že tato stavba není tzv. zkolaudována a tudíž nemůže být užívána. Pro udělení pokuty není v takové situaci důvod.
3/ Nebo termín do kdy ji budeme muset dodělat?
Shledá-li stavební úřad v rámci kolaudace odchylky od schválené projektové dokumentace, které dle jeho názoru brání kolaudaci, je samozřejmě možné stavbu upravit tak, aby mohla být provedena kolaudace nová.
4/ A co pokud ji nedoděláme?
Pak zůstane stavba nezkolaudovaná a nebude možné jí užívat.
5/ Vezmou nám č. p. a nebudeme tam moci bydlet?
Číslo popisné nebude odňato, neboť Vaší stavbě nebude před kolaudací vůbec přiděleno. Číslo popisné je stavbám přidělováno až po úspěšné kolaudaci (a to z iniciativy stavebního úřadu).
Dospěje-li stavební úřad k názoru, že stavbu není možné zkolaudovat, může vydat rozhodnutí o zákazu jejího užívání, přičemž za porušení tohoto zákazu hrozí samozřejmě pokuty.
6/ Mohou donutit stavbu odstranit?
Ano, i takový scénář je možný. Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním.
V rámci zahájeného řízení o odstranění stavby je nicméně stavební úřad povinen umožnit stavebníkovi (resp. vlastníkovi stavby) takovou stavbu dodatečně povolit (jedná se o tzv. legalizaci černé stavby).
7/ Nebo by z toho šel dodatečně udělat rekreační objekt či něco podobného?
Ano, je jistě možné překvalifikovat stavbu například na stavbu pro rodinnou rekreaci. V takovém případě by bylo nutné změnit žádost (resp. jiný obdobný dokument), se kterou jste se na místně příslušný stavební úřad obrátila.
V této souvislosti je však nutné si uvědomit, že rovněž stavby pro rodinnou rekreaci podléhají schválení stavebním úřadem. Prostým označením stavby za rekreační objekt tak není možné se schvalovacímu řízení před stavebním úřadem vyhnout.
Rodinným domem je stavba, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2 písm. a) bod 2. vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Stavbou pro rodinnou rekreaci je stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví (§ 2 písm. b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Dle Vašeho popisu rozměrů domu lze usuzovat, že pro jeho povolení postačí získání územního souhlasu a souhlasu s tzv. stavební ohláškou (dle § 96/2 písm. b) ve spojení s § 104/1 písm. a) stavebního zákona), neboť tato dvě schválení (obě současně) postačí pro stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím (tedy bez ohledu na to, budete-li svůj dům kvalifikovat jako rodinný nebo jako stavbu pro rodinnou rekreaci).
Dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel je možné, aby byla adresa trvalého pobytu zapsána rovněž na adrese stavby pro rodinnou (resp. individuální, jedná se však pouze o terminologickou nedůslednost zákonodárce) rekreaci.
8/ Jak dále postupovat?
Je samozřejmě vhodné, abyste se pokusila zvrátit názor odboru životního prostředí tak, aby vydal závazné stanovisko, které bude souladné s Vaší představou.
Pakliže vydá odbor životního prostředí závazné stanovisko, které se bude Vašemu stavebnímu záměru příčit, bude možné, abyste vedla svou procesní obranu dvěma směry:
a/ Zaprvé je možné se bránit přímo proti tomuto závaznému stanovisku, a to podáním návrhu na jeho přezkum (§ 149/5 a § 94 a násl. správního řádu). Dle tohoto ustanovení platí, že nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko.
b/ Zadruhé můžete vyčkat, až stavební úřad zamítne (na základě záporného stanoviska odboru životního prostředí) Vaší žádost a následně se proti takovému zamítavému rozhodnutí bránit. Pakliže jste podala žádost o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, bude možné podat odvolání; předpokládám však, že jste spíše podala žádost o vydání územního souhlasu a souhlasu s tzv. stavební ohláškou (v takovém případě je možné se bránit návrhem na přezkum, a to dle § 96/4 stavebního zákona, v případě územního souhlasu a dle § 106/2 stavebního zákona, v případě stavební ohlášky).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
> Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Podmínka sedlové střechy na modulární dřevostavbě - může stavební úřad přikázat typ střechy na dřevostavbu?
- Změna stavby s účelem na trvalé bydlení na rekreační objekt - usnadní to získání stavebního povolení?
- Odebrání čísla popisného stavebním úřadem před začátkem stavby z důvodu závadného projektu - může k tomu dojít?
- Nezkolaudování stavby z důvodu nevyhovující střechy - může k tomu dojít?
Komentáře vytvořeny pomocí CComment