1/ Vzájemné odstupy staveb:
V souvislosti s povinnými odstupy staveb, které stanoví § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) je vhodné vědět, že:
- vzájemné odstupy staveb musí mimo jiné splňovat požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí;
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m; ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.
Současně však platí, že ze shora uvedených pravidel mohou být učiněny výjimky, a to za splnění podmínek dle § 169 stavebního zákona (§ 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
2/ Oprava stavebního povolení:
Neboť stavební povolení je běžným rozhodnutím správního orgánu, je ve Vámi popsaném případě využitelný § 70 správního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí (např. tedy stavebního povolení) provede ve formě usnesení správní orgán, který rozhodnutí vydal (a to na požádání účastníka stavebního řízení, tedy i Vás, nebo z moci úřední).
Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí. Právo podat odvolání proti opravnému usnesení anebo opravnému rozhodnutí má pouze ten účastník stavebního řízení, který jím může být přímo dotčen. Spočívá-li pak chyba stavebního úřadu v nesprávném uvedení povinné odstupové vzdálenosti sousedova domu, bylo by možné o přímém dotčení Vašich zájmů (zejména s ohledem na plánované rozměry sousedova domu) uvažovat. Podání odvolání proti opravnému rozhodnutí či usnesení stavebního úřadu Vám proto lze jednoznačně doporučit.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment