Kdo hradí sociální pojištění při neplaceném volnu zaměstnance

Základní údaje: Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin); Kategorie: Sociální a zdravotní pojištění; Zveřejněno: 26. říjen 2010; Zobrazení: 5507

1 1 1 1 1

Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.

Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana

Odpověď:

Co se týče úhrady zdravotního pojištění za zaměstnance v době čerpání neplaceného volna je jasné, že nárok na úhradu má zaměstnavatel.
K přeplacené mzdě – zaměstnanec má nějakou pracovní smlouvu a v ní vyčíslenou buď částku mzdy nebo její výpočet, takže má dost určitou představu s jakou částkou může počítat. V jeho případě došlo k bezdůvodnému obohacení (a o nabytí v dobré víře by se dalo úspěšně spekulovat vzhledem k tomu, že se pravděpodobně obeznámil s obsahem výplatní pásky a věděl, že takové částky jeho příjmy standardně nedosahují).
Postup zaměstnavatele byl správný – zaměstnanec byl povinen přeplatek vrátit (a není důležité, zda byl či nebyl v dobré víře, že nabyl částku oprávněně).
Sdělení Úřadu práce je buď nepravdivé a zaměstnanec si ho vymyslel a nebo situaci nastínil příslušné pracovnici jinak a ta mu poskytla informaci podle jeho pravdy.

Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.