Při žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi žadatel dokládá také informace o svých celkových sociálních majetkových poměrech. Žadatel je povinen doložit, zda vlastní (ne) movitý majetek, zda má k dispozici finanční prostředky (např. na bankovním účtu) a v jaké výši, zda má uzavřené stavební spoření nebo životní pojištění. Pokud tedy Váš bratr v prohlášení o majetkových poměrech neuvedl, že je vlastníkem chatky, ve které bydlí (že chatku nekoupil on, není z hlediska zákona o pomoci v hmotné nouzi podstatné, podstatné je, že je jejím vlastníkem), může to být pro úřad práce problém. Podle § 11 zákona o hmotné nouzi totiž úřad práce při posuzování nároku na příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení zjišťuje, s výjimkami uvedenými v odstavcích 4 a 5, zda má osoba možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí i prodej nebo jiné využití majetku.
Určitou naději Vašemu bratrovi dává § 11, odst. 4 písm. a) zákona o pomoci v hmotné nouzi, který říká, že: Prodej nebo jiné využití majetku se nevyžaduje u nemovitosti nebo bytu, které osoba využívá k přiměřenému trvalému bydlení; orgán pomoci v hmotné nouzi (úřad práce) posuzuje přiměřenost bydlení ve vztahu k bydlení stávajícímu, zejména s přihlédnutím k jeho formě, velikosti, výši nákladů na bydlení a osobním poměrům dotčené osoby. V dané situaci tedy doporučuji při komunikaci s pracovníky úřadu práce argumentovat tímto paragrafem nebo vyčkat na rozhodnutí úřadu práce o povinnosti vrátit přeplatek na dávkách a následně podat v zákonné lhůtě odvolání z upozorněním, že se jedná o nemovitost využívanou k přiměřenému trvalému bydlení.
► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:
- Vlastnictví nemovitosti (chaty, chalupy) a nárok na sociální dávky
Komentáře vytvořeny pomocí CComment