U OSVČ se pojistné platí formou záloh na pojistné a doplatku na pojistné. Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost (dále jen SVČ) hlavní, platí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2012 zálohy na důchodové pojištění z vyměřovacího základu platného pro rok 2012, tzn. minimálně ve výši 1 836 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2012 a následujících platí zálohy na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu platného pro rok 2013, tzn. dle výše daňového základu za rok 2012, minimálně ve výši 1 890 Kč měsíčně. 

Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je u OSVČ vykonávající hlavní činnost povinná vždy, tedy i když je OSVČ ve ztrátě.

OSVČ vykonávající vedlejší činnost platí do měsíce předcházejícího měsíci podání Přehledu za rok 2012 zálohy z vyměřovacího základu platného pro rok 2012, tzn. minimálně ve výši 735 Kč, v měsíci podání Přehledu za rok 2012 a následujících platí zálohy na důchodové pojištění z vyměřovacího základu platného pro rok 2013, tzn. dle výše daňového základu za rok 2012, minimálně ve výši 756 Kč měsíčně. OSVČ vykonávající SVČ vedlejší platí zálohy v případě, že se přihlásila k účasti na pojištění na rok 2013, nebo pokud daňový základ ze SVČ v roce 2012 dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění, tj. 60 328 Kč v případě, že byla činnost vykonávána po celý kalendářní rok 2012.

Pokud OSVČ skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti nedoloží nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento Přehled podala, je její SVČ považována za činnost hlavní.

V takovém případě je OSVČ povinna platit pojistné alespoň v minimální výši určené pro výkon hlavní činnosti.
 Výše pojistného za rok 2013 se u OSVČ stanoví jako 29,2 % z vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného na důchodové pojištění bude činit 50% daňového základu (podle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a 23 téhož zákona), který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána v roce 2012.

 Takto stanovený vyměřovací základ přitom nesmí být nižší než zákonem předepsané minimum. Výše pojistného se zjišťuje při podání Přehledu za rok 2012. Pokud OSVČ uhradila na zálohách méně, musí pojistné doplatit, a to nejpozději do 8 dnů ode dne podání Přehledu, pokud zaplatila na zálohách více, je jí přeplatek do jednoho měsíce vrácen. Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost. OSVČ vykonávající vedlejší činnost v případě, že daňový základ ze SVČ v kalendářním roce dosáhl rozhodné částky, nebo se k tomuto pojištění přihlásí.

 Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Pokud se OSVČ k tomuto pojištění přihlásí, je povinna platit pojistné, v roce 2013 v minimální měsíční výši 115 Kč, svou platbou si však může stanovit vyšší vyměřovací základ.

Od 1. 1. 2011 je provázanost mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem.

Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ se změnila z původních 1,4 % na 2,3 %. Z tohoto důvodu se zvyšuje minimální platba pojistného na nemocenské pojištění, přestože minimální měsíční základ zůstává nezměněn.

• Kalkulačka pro výpočet plateb nemocenského pojištění (NP), záloh na důchodové pojištění (DP) a měsíčního vyměřovacího základu OSVČ je umístěna  na webu ČSSZ zde

Dle tohoto zákona lze uložit OSVČ nebo zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti. Pokutu až do výše 100 000 Kč lze uložit při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena. Jedná se např. o situaci, kdy zaměstnavatel či OSVČ nepředkládá OSSZ ve stanovené lhůtě na předepsaném tiskopisu přehled přehled o příjmech a výdajích spolu s potřebnými údaji, popř. tuto povinnost neplní některá ze mzdových účtáren zaměstnavatele, nebo neuschovává po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného.

Sankce dle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

• za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
• za dobu, kdy se již zaměstnavatel nepovažuje za zaměstnavatele podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném,
• z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
• za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti,
• za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka – plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu,
• za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace končí,
• za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
• za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurz po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, 
• jestliže byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bylo-li toto dlužné pojistné zaplaceno do tohoto dne,
• z částky náhrady mzdy, o kterou bylo kráceno pojistné, a to až do dne předcházejícímu dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo dlužné pojistné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.

Pokud zaměstnavatel či OSVČ (tj. plátce pojistného) nezaplatili pojistné ve stanovené lhůtě, nebo ho zaplatili v nižší výši než měli, stávají se dlužníky a jsou povinni platit penále (pokutu). Za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá, se jedná o 0,05 % dlužné částky. Plátce pojistného může písemně požádat příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno o možnost platit dlužné pojistné ve splátkách. Pokud to OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno povolí, penále (pokuta) z takového dluhu se – vždy ode dne první splátky dluhu – stanoví jako 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.

Penále (pokuta) se neplatí:
• za dobu, kdy OSVČ nevykonává samostatnou výdělečnou činnost,
• za dobu, kdy se již zaměstnavatel nepovažuje za zaměstnavatele podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném,
• z pojistného na důchodové pojištění, které osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění,
• za dobu ode dne následujícího po dni vydání platebního výměru do dne předcházejícímu dni jeho vykonatelnosti, pokud dlužné pojistné vyčíslené platebním výměrem bylo zaplaceno do dne jeho vykonatelnosti,
• za dobu ode dne prohlášení konkurzu na majetek dlužníka – plátce pojistného, do dne právní moci usnesení soudu o zrušení konkurzu,
• za dobu od právní moci rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým reorganizace končí,
• za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace,
• za dobu od právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut insolvenční návrh proto, že majetek plátce pojistného nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo kterým byl zrušen konkurz po zjištění soudu, že majetek plátce pojistného je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů,  
• jestliže byla podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí ČSSZ o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, bylo-li toto dlužné pojistné zaplaceno do tohoto dne,
• z částky náhrady mzdy, o kterou bylo kráceno pojistné, a to až do dne předcházejícímu dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr, kterým bylo dlužné pojistné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě.