Poskytování sociálních služeb musí odpovídat velkému množství zákonem stanovených podmínek. Cílem existující regulace poskytování sociálních služeb jsou především zajištění a garance požadované kvality poskytovaných služeb. K tomu slouží především povinnosti poskytovatele stanovené v zákoně a kritéria standardů kvality sociálních služeb, které musejí být dodržovány při poskytování sociálních služeb. Standardům kvality sociálních služeb musí být věnována odpovídající pozornost také ve stanovách, základních dokumentech nebo dalších důležitých dokumentech organizací, které jsou poskytovateli sociálních služeb. Standardy kvality sociálních služeb představují ucelený soubor kritérií, jež musejí poskytovatelé sociálních služeb naplňovat při poskytování svých služeb. Patří mezi ně například personální standardy, ale třeba i standardy pro vyřizování stížností uživatelů sociální služby apod.
►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách).
Důležitým regulačním nástrojem, který zajišťuje, aby sociální služby byly poskytovány v souladu se standardy kvality sociálních služeb, je inspekce poskytování sociálních služeb. Při zjištění nesouladu se standardy kvality je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR oprávněno ukládat poskytovateli sociálních služeb opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekci. V případě správních deliktů nebo nesplnění opatření uložených k odstranění nedostatků zjištěných v oblasti dodržování standardů kvality sociálních služeb mohou být ze strany registrujícího orgánu uplatněny další sankční mechanismy (pokuta, případně i zrušení registrace). Vliv na kvalitu sociálních služeb (byť spíše nepřímý) mají také preference samotných uživatelů sociálních služeb, kteří svým rozhodnutím o využívaných službách a případně také úhradami za tyto služby (u služeb sociální péče) mohou podporovat kvalitní služby. Možnost vlivu uživatelů na kvalitu služeb je větší u služeb sociální péče, protože příspěvek na péči je poskytován přímo oprávněným osobám a ty samy rozhodují o způsobu jejich využití (tj. prostředky za úhradu sociálních služeb mohou směřovat sociálním službám a poskytovatelům, se kterými jsou více spokojení). Velmi důležité je také to, že některé sociální služby jsou poskytovány na smluvním základě, kdy je nejprve mezi uživatelem (případně jeho zákonným zástupcem, opatrovníkem nebo zastupujícím obecním úřadem obce s rozšířenou působností) a poskytovatelem sociální služby sjednána smlouva o poskytnutí sociální služby. Sociální služby jsou poté poskytovány v rozsahu a způsobem, který si mezi sebou smluvní strany dohodly. Smluvní základ pro poskytování některých sociálních služeb alespoň do určité míry vyrovnává (z podstaty věci asymetrické) postavení uživatele a poskytovatele sociálních služeb tím, že jsou zcela zřejmé nároky uživatele, rozsah poskytování služby atd. a služba nemůže být poskytována v nižší než sjednané kvalitě. Důležitou součástí regulace poskytování sociálních služeb je také to, že sociální poradenství a z větší části také služby sociální prevence jsou poskytovány bezplatně a že u hrazených sociálních služeb je regulována maximální výše úhrad za jejich poskytování.
►(zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách)
►(vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách)
Komentáře vytvořeny pomocí CComment