Právní slovník

Nárok na starobní důchod vzniká při získání potřebné doby pojištění a dosažením důchodového věku. Nárok na předčasný důchod vzniká v případě splnění podmínky získání potřebné doby pojištění zpravidla nejdříve tři roky před dosažením důchodového věku. O výši důchodu, přiznání důchodu a výplatě důchodu rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, popř. orgán sociálního zabezpečení Ministerstva obrany ČR, Ministerstva vnitra ČR nebo Ministerstva spravedlnosti ČR na základě žádosti o důchod. Žádost o důchod se podává u okresní správy sociálního zabezpečení, u orgánů sociálního zabezpečení ozbrojených sil jsou určité odchylky. Výše starobního důchodu je součtem základní výměry a procentní výměry důchodu. Základní výměra je pro všechny stanovena shodně (pro  rok 2021 je to 3 550 Kč). Procentní výměra důchodu se stanoví individuálně jako procentní sazba z výpočtového základu podle záznamů vedených o pojištěnci, popř. předložených dokladů. Procentní sazba činí do vzniku nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu za každých 365 dnů doby pojištění a výpočtový základ důchodu je určen podle průměrných příjmů pojištěnce v rozhodném období. Výše starobního důchodu rovněž závisí na načasování odchodu do důchodu. Při odchodu do předčasného důchodu je důchod krácen v souladu s tím, kolik času zbývá do dosažení důchodového věku. Při odkladu odchodu do důchodu po dosažení důchodového věku je výdělečná činnost po dosažení nároku na důchod hodnocena výhodněji. Při dosažení důchodového věku však může ten, kdo chce nadále pracovat, i podat žádost o důchod a po přiznání důchodu konat výdělečnou činnost v souběhu s pobíráním důchodu.