Právní slovník

Nárok na předčasný starobní důchod vzniká tři roky, respektive pět let, před dosažením důchodového věku, jestliže důchodový věk činí více než 63 let a žadatel dosáhl věku aspoň 60 let, pokud pojištěnec zároveň splnil minimální dobu pojištění. Protože pojištěnec odchází do důchodu dříve, dochází vlivem toho ke snížení důchodu. Při výpočtu předčasného starobního důchodu bude totiž procentní výměra důchodu nižší ze dvou důvodů. Doba pojištění bude přirozeně kratší, než kdyby občan pokračoval v účasti na pojištění až do dosažení důchodového věku. Navíc se ale za každých i započatých 90 dnů scházejících ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku z procentní výměry důchodu odečte:
– 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,
– 1,2 % výpočtového základu za období od 361. do 720. kalendářního dne,
– 1,5 % výpočtového základu za období od 721. dne.
To znamená, že čím dříve odejde osoba do předčasného důchodu, tím výrazněji bude důchod krácen. Přiznání předčasného starobního důchodu vylučuje pozdější přiznání starobního důchodu řádného. Na rozdíl od řádného starobního důchodu předčasný starobní důchod nelze přiznat zpětně. Lze ho přiznat nejdříve k datu žádosti o důchod. Výdělečná činnost zakládající účast na důchodovém pojištění vylučuje pobírání předčasného důchodu. V době, kdy osoba koná takovou  výdělečnou činnost, je zastavena výplata předčasného důchodu. Toto omezení platí až do dne, kdy pojištěnec dosáhne důchodového věku. Poté může výdělečnou činnost s pobíráním důchodu konat bez omezení.