Právní slovník

Čekací doba je stanovená doba trvání účasti na pojištění, která je podmínkou vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění. Čekací doba je stanovena pro nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Pro získání nároku na nemocenské musí být osoba samostatně výdělečně činná účastna nemocenského pojištění po dobu alespoň tří měsíců bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti (karantény). U zaměstnanců čekací doba stanovena není, nárok na nemocenské může vzniknout, i pokud pracovní neschopnost vznikne první den zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. U peněžité pomoci v mateřství je stanovena čekací doba v délce 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. V případě osob samostatně výdělečně činných musí být zároveň splněna i druhá podmínka: z 270 dnů účasti na pojištění musí účast OSVČ na pojištění trvat po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. Do doby účasti na pojištění se pro splnění podmínek čekací doby pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství započítává též doba studia, pokud bylo úspěšně ukončeno. Rovněž se započte doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, jestliže byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost.