Mám syna, 22 let, z prvního manželství. Můj stávající manžel se o mého syna stará od jeho 6 let ve společné domácnosti. Sám je bezdětný. Je možné, aby si syna jako dospělého osvojil (aby po něm syn mohl případně dědit) a mám též tyto navazující dotazy:
- kam se obrátit s žádostí o osvojení?
- je nutný souhlas biologického otce, který stále platí výživné na syna, který studuje VŠ, výživné činí 4500 Kč měsíčně?
- má vliv osvojení nevlastního dítěte na povinnost otce platit výživné?
- neztrácí syn osvojením nevlastním otcem nárok na dědictví po biologickém otci, který nemá v tuto chvíli jiného potomka?
- jsou nějaká omezení či problematická místa při osvojení dospělé osoby?
- může syn nebo dokonce musí přijmout příjmení po osvojiteli?
- může si syn změnit příjmení na osvojitelovo a přestat používat příjmení biologického otce bez souhlasu biologického otce?
- je důvodem vydědění biologickým otcem změna příjmení na osvojitelovo?
Děkuji moc za právní radu. Hezký víkend. Jolana
Odpověď:
Dle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, který je účinný od 1.1.2014, je možné osvojit i zletilou osobu. Při osvojení zletilého se už nezkoumá, zda je osvojení v souladu se zájmy osvojované osoby, ale osvojení nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Zákoník přitom rozlišuje dva typy tohoto osvojení:
- osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého
- osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého
Co se týče prvního typu osvojení, zletilého lze takto osvojit, jestliže:
a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem
b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý
c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti
d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela
Protože pro Vaši situaci svědčí situace c) a d), tento typ osvojení je možný. Tento typ osvojení však zahrnuje negativní podmínku, a to tu, že osvojení nesmí být v žádném případě v rozporu s odůvodněným zájmem pokrevního rodiče osvojence. Zákon nestanovuje, co lze považovat za odůvodněný zájem pokrevního rodiče, proto je nutné ponechat posouzení splnění této podmínky výhradně na rozhodnutí soudu. Co se týče vzniku příbuzenského poměru, ten vzniká nejen mezi osvojencem a osvojitelem, ale i mezi osvojencem a dalšími členy rodiny osvojitele. To znamená, že Váš manžel by se stal otcem Vašeho syna se všemi právy a povinnostmi a přešla by na něj i vyživovací povinnost vůči synovi. Vyživovací povinnost biologického otce by osvojením zanikla.
Druhý typ osvojení lze realizovat z důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud je to přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich. Důležitou podmínkou v tomto případě je, že osvojení není na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného. Pokud Váš manžel ani Váš syn nemají žádné potomky, pak tomuto typu osvojení nic nebrání. Významným rozdílem oproti prvnímu typu osvojení je také skutečnost, že osvojený a jeho potomci nevstupují do žádného příbuzenského ani majetkového poměru a osvojenec a jeho potomci nepozbývají práva ve vlastní rodině. V tomto případě by se Váš manžel nestal synovým zákonným otcem a neměl by vůči synovi ani vyživovací povinnost – ta by zůstala jeho biologickému otci.
Pro oba typy osvojení je pak společné pravidlo, že osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců společně s osvojitelovými dětmi a jeho manželem/manželkou. Může však dědit pouze v první dědické třídě, ostatní pravidla pro dědění se na něj nevztahují. U obou typů osvojení je většině případů zapotřebí také souhlas rodičů osvojovaného. Podle § 818 a 819 nového občanského zákoníku tento souhlas není zapotřebí pouze tehdy, jestliže:
a) byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení
b) rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout
c) rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu v součinnosti s dalšími orgány veřejné moci zjistit ani po vynaložení potřebné pečlivosti
d) rodič zjevně nemá o dítě zájem – nezájem o dítě je zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného zájmu
Souhlas dává rodič písemným prohlášením u soudu, k návrhu na osvojení tedy není nutné přiložit písemný souhlas synova biologického otce.
Osvojení zletilé osoby nemá vliv na její příjmení. Osvojenec však může připojit osvojitelovo příjmení ke svému, pokud k tomu dá osvojitel souhlas. Samotná změna příjmení však není důvodem pro to, aby biologický otec Vašeho syna vydědil.
Pokud se Váš manžel pro některý typ osvojení rozhodne, návrh na osvojení je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě trvalého bydliště osvojovaného (Vašeho syna). K návrhu je nutné přiložit souhlas osvojovaného, bez tohoto souhlasu soud návrh odmítne. Vzory takového návrhu najde Váš manžel k dispozici na internetu nebo mu s jeho sepsáním může pomoci advokát.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment