K institutům náhradní výchovy pak patří:
1) ústavní výchova2) náhradní rodinná výchova:
- osvojení
- pěstounská péče
- pěstounská na přechodnou dobu
- poručenství
- svěření do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče
Do všech těchto forem náhradní výchovy může být dítě umístěno pouze na základě rozhodnutí soudu. Ze zákona o rodině vyplývá,že přednost má vždy péče rodinná před péčí ústavní, a proto je v prvořadém zájmu každého dítěte, které nemůže žít ve svém přirozeném prostředí, zprostředkování náhradní rodinné péče.
Děti jsou do náhradní rodinné péče - náhradních rodin, nejčastěji umisťovány z ústavních zařízení. Pouze výjimečně se v ústavních zařízeních nacházejí skuteční sirotci, kterým oba rodiče zemřeli. V naprosté většině se v dětských domovech a kojeneckých ústavech ocitají tzv.sociálně osiřelé děti, které sice mají matku a otce nebo alespoň jednoho z rodičů, ale ti se o ně nechtějí nebo nemohou starat. Nejspíš neměli ani oni sami dostatečné sociální a rodinné zázemí nebo mohli selhat také kvůli vlastní nevyzrálosti, drogové závislosti, alkoholismu,mentální retardaci,závažnému onemocnění,výkonu trestu, poruchám osobnosti apod. Takoví rodiče buď své děti odložili anebo jim děti odebral soud.
Opuštěné děti nepoznalyživotve fungující rodině.Odborníkyjsou tyto děti označoványjako děti ohrožené, neboť pro svůj dalšívývojvyžadujízvýšenou péči a pozornost.Často bylyvážně zanedbávány, někdyi týrány a zneužívány,chybí jim pocit bezpečí blízkého, rodinného prostředí.
Komentáře vytvořeny pomocí CComment