Směnky, vymáhání dluhu ze směnky

Autor textu: Mgr. Lukáš Mohyla
Aktualizace 2015: Mgr. Veronika Robotková

Zajištění půjčky směnkou a vymáhání dluhu ze směnky

OSNOVA TEXTU:

• Blankosměnka
• V čem je směnka "nebezpečná"
• Postupné splácení směnky
• Splatnost směnky
• Zákaz zajištění spotřebitelského úvěru směnkou
• Postoupení směnky jinému věřiteli, rubopis
• Kvitanční doložka
• Návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, námitky

Poměrně častou praxi představuje v oblasti půjček zajišťování závazkového právního vztahu směnkou, tj. situace kdy dlužník vystaví ve prospěch věřitele směnku k zajištění vrácení půjčky nebo úvěru.

Právní úpravu směnky nalezneme zejména v zákoně č. 191/1950 Sb. , směnečný a šekový, kde se také setkáme s dělením směnek na cizí a vlastní.

Definici směnky však v žádném zákoně nenalezneme. Směnku můžeme vymezit jako cenný papír obsahující bezpodmínečný písemný závazek (příkaz) v přesně určené formě poskytující majiteli směnky právo vyžadovat ve stanovené lhůtě úhradu peněžní sumy uvedené ve směnce.

Směnku vlastní lze definovat jako bezpodmínečný závazek výstavce zaplatit peněžní sumu osobě ve směnce uvedené ve stanovené lhůtě na určeném místě. Na rozdíl od směnky vlastní směnka cizí obsahuje bezpodmínečný příkaz určený třetí osobě, aby zaplatila peněžní sumu osobě uvedené ve směnce ve stanovené lhůtě na určeném místě

Blankosměnka (biankosměnka)

Frekventovaným typem směnky k zajištění vrácení půjčky je tzv. blankosměnka, tj. částečně nevyplněná směnka. Listina, která je blankosměnkou musí alespoň obsahovat označení „směnka“, musí obsahovat alespoň jeden podpis a neúplné vyplnění takové listiny musí být úmyslné, kdy vystavitel blankosměnky udělí nabyvateli směnky tzv. směnečné právo vyplňovací (vyplňovací právo věřitele). V případě využití blankosměnky je velmi důležité přesně vyplňovací právo věřitele specifikovat a udělit je v písemné formě, aby o jeho obsahu existoval doklad a tím v budoucnu nevznikla pochybnost.

Dlužník by měl s maximální obezřetností dbát na to, aby v dohodě o vyplnění blankosměnky (která bývá součástí samotné smlouvy o půjčce) bylo uvedeno, že blankosměnka je jím vystavována k zajištění konkrétního závazku (vyplývajícího z přesně specifikované smlouvy o půjčce) a tudíž, že věřitel je oprávněn vyplnit do blankosměnky jako směnečnou sumu pouze částku odpovídající výši půjčených finančních prostředků (popř. zvýšenou o smluvní poplatky či úroky a zároveň sníženou o případnou částečnou úhradu půjčky dlužníkem). Oprávnění věřitele k vyplnění blankosměnky a uplatnění práv z ní by mělo být ve vyplňovací dohodě vázáno pouze na situaci, kdy dlužník poruší některou ze svých smluvních povinností (tj. zejména se dostane do prodlení s vrácením půjčky, popř. některé splátky). Lze rovněž doporučit, aby kopie blankosměnky tvořila přílohu smlouvy o půjčce.

Blankosměnka jako taková není považována za cenný papír. Teprve jejím úplným vyplněním se stává platnou směnkou.

V čem je směnka "nebezpečná"

Dříve, než se dlužník rozhodne vystavit ve prospěch věřitele směnku, je nutné si uvědomit, že z hlediska zákona představuje směnka (pokud obsahuje všechny formální náležitosti) v podstatě nezvratný důkaz o existenci závazku dlužníka vůči věřiteli, tj. že veškeré důkazní břemeno (zejména co se týká popření platnosti směnky) leží na dlužníkovi.
Dlužníkovi lze doporučit, aby svou pozornost věnoval v první řadě směnečné sumě, tj. částce, kterou bude ze směnky povinen uhradit. Ve směnečné sumě mohou být již započítány veškeré úroky či poplatky, směnečná suma se však může také rovnat skutečně půjčené částce, přičemž směnka může obsahovat i určení roční úrokové sazby.

Postupné splácení směnky

Není rovněž vyloučeno, aby bylo ve směnce stanoveno postupné splácení směnečné sumy. V tomto případě je nezbytné, aby byly ve směnce přesně vyznačeny termíny jednotlivých splátek (popř. délka časových intervalů mezi nimi) a aby věřitel přijetí každé splátky na směnce zřetelně vyznačil (zejména uvedl datum a výši splátky a aby její přijetí dlužník i věřitel na směnce potvrdili svými podpisy).

Splatnost směnky

Druhý klíčový údaj každé směnky představuje její splatnost, tedy určení doby, kdy je věřitel oprávněn požadovat po dlužníkovi vrácení směnečné sumy.

Směnka může být splatná:

1/ „Na viděnou“, tzn. že směnka je splatná kdykoli po jejím předložení, tj. termín splatnosti směnky je zcela ponechán na vůli věřitele (popř. toho, kdo směnku aktuálně vlastní). Směnka musí být předložena k placení do jednoho roku od data vystavení, není-li dohodnuta jiná lhůta.

2/ „Na určitý čas po viděné“, tzn. že dlužník je povinen věřiteli směnečnou sumu uhradit v předem stanovené lhůtě po předložení směnky. V tomto případě je tedy splatnost směnky ponechána také na vůli věřitele, ten se však nemůže domáhat jejího okamžitého uhrazení, neboť dlužník je povinen zaplatit směnečnou sumu např. ve lhůtě 1 týdne po předložení směnky. Není-li lhůta k předložení směnky dlužníkovi ujednána, musí být směnka předložena k přijetí do jednoho roku od data vystavení.

3/ „Na určitý čas po vystavení směnky“, tzn. že ve směnce je specifikována doba, po které dochází ke splatnosti směnky (např. směnka je splatná za 6 měsíců po svém vystavení).

4/ „Na určitý den“, tzn. že ve směnce je přesně specifikováno datum její splatnosti (např. směnka je splatná 15. července 2013).
Věřiteli i dlužníkovi lze také doporučit ve směnce specifikovat místo, kde má dojít k placení směnečné sumy (v opačném případě je ze zákona tímto místem adresa trvalého pobytu/sídla dlužníka).

U směnky, ve které není údaj splatnosti, platí, že je splatná na viděnou. Věřitel (majitel směnky) není povinen přijmout placení od dlužníka před splatností směnky, ale ani je požadovat.

Není-li směnka předložena k placení ve lhůtě pro její splatnost, může dlužník složit dlužnou částku ze směnky u příslušného soudu na náklad a nebezpečí věřitele (majitele směnky).

Všechny směnečné nároky se promlčují ve třech letech ode dne, kdy nastala splatnost směnky.

  Zákaz zajištění spotřebitelského úvěru směnkou 

Novela zákona o spotřebitelském úvěru přinesla absolutní zákaz možnosti užití směnky při zajištění spotřebitelských úvěrů. Věřitel nově nesmí ke splácení nebo zajištění splácení spotřebitelského úvěru použít směnku nebo šek. Stejně tak tomu je v případě splnění nebo zajištění splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy, ve které se sjednává zprostředkování spotřebitelského úvěru. V případě, že po dlužníkovi při zřízení spotřebitelského úvěru bude chtít věřitel jako zajištění splácení tohoto úvěru podepsat směnku, porušuje tímto zákon o spotřebitelském úvěru a zároveň se dopouští správního deliktu, za což mu může Česká obchodní inspekce uložit peněžitou sankci.

Tento absolutní zákaz užití směnky u spotřebitelského úvěru však neposiluje právní postavení spotřebitele v občanskoprávním řízení. V případě, že dojde i přes zákaz k podepsání směnky spotřebitelem a spotřebitel se dostane do prodlení se splacením spotřebitelského úvěru, může věřitel podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. V návrhu mu stačí tvrdit, že má platnou směnku a že je směnečným věřitelem, což doloží předložením originálu směnky. Chce-li se spotřebitel vyhnout povinnosti platit ze směnky, musí být aktivní a podat ve lhůtě 15 dnů námitky, ve kterých uvede a prokáže, že se jednalo o spotřebitelský úvěr. V opačném případě, může i přes tento zákaz použití směnky v spotřebitelském úvěru se domoci věřitel plnění prostřednictvím vydaného směnečného platebního rozkazu.

Postoupení směnky jinému věřiteli, rubopis

Dlužník by neměl být překvapen, pokud mu bude směnka předložena k placení někým jiným než věřitelem. Směnka představuje běžný cenný papír, tj. že s ní může její vlastník libovolně nakládat (tedy jí i prodat) . K převodu směnky dochází až na výjimky zpravidla tzv. rubopisem, tzn. vyznačením nového vlastníka směnky na její zadní straně (kde se může v průběhu času vytvořit sloupec postupných vlastníků směnky, od vlastníka původního po vlastníka aktuálního).

Směnku vydanou na jméno a směnku, která vylučuje doložkou „nikoli na řad“ či jinou doložkou stejného významu (rektasměnka) nelze převést rubopisem, ale pouze ve formě a s účinky obyčejného postupu, tj. smlouvou o postoupení pohledávky podle ust. § 1879 NOZ. Není-li na směnce toto výslovně uvedeno, platí, že lze převést rubopisem.

Kvitanční doložka

Při placení může plátce směnky požadovat, aby mu byla směnka vydána a aby byla opatřena potvrzením majitele o zaplacení. V takovém případě je majitel směnky (věřitel) povinen zaplacení směnky na směnce vyznačit tzv. kvitanční doložkou, to bývá nejčastěji slovy „zaplaceno“ doplněno podpisem a datem zaplacení. Poměrně často bývá směnka také fyzicky zničena (roztrhána, spálena).

Návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, námitky

Neuhradí-li dlužník řádně předloženou směnku, je věřitel oprávněn podat k soudu návrh na vydání tzv. směnečného platebního rozkazu (spolu s tímto návrhem je věřitel povinen soudu předložit i originál směnky). Nebude-li mít soud o pravosti a platnosti směnky žádné pochybnosti, vydá směnečný platební rozkaz, v němž dlužníkovi (zde již žalovanému) uloží povinnost zaplatit do 15 dnů směnečnou sumu (a náklady soudního řízení) nebo aby ve stejné lhůtě podal k soudu své námitky (v nichž musí uvést vše, co proti platnosti či pravosti směnky namítá).
Pokud žalovaný námitky ve lhůtě nepodá (či je vezme zpět) získává směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku (stává se tedy exekučním titulem a lze přikročit k vymáhání pohledávky exekucí). Podá-li žalovaný námitky včas, nařídí soud běžné jednání se zúčastněním zainteresovaných stran.

Má-li soud pochybnosti o pravosti a platnosti směnky, směnečný platební rozkaz nevydá a nařídí jednání, které bude dále probíhat jako nezkrácené.