Nemožnost dostavit se na setkání s ředitelem školy z důvodu časového zaneprázdnění - může ředitel přikázat datum a čas nebo se musí rodiči přizpůsobit?

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Pokud mě škola vyzve, abych se dostavila podle §22 odst. 3 písm b) a já nesouhlasím s termínem, oni mi napíší, že "určují" a já mám povinnost přijít - je to pravda?
V zásadě ano. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni:
„na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka“
(jak to vyplývá z § 22/3 písm. b) školského zákona). Výše citované ustanovení lze vyložit právě tak, že vyzve-li ředitel školy zákonného zástupce nezletilého žáka ke schůzce (za účelem projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka) – což samozřejmě znamená, že ředitel školy určí i termín tohoto jednání – je zákonný zástupce povinen se tohoto jednání zúčastnit.
Na druhou stranu je pravdou, že ředitel školy nesmí tuto svou pravomoc zneužívat k naschválům – je-li mu zákonným zástupcem nezletilého žáka sděleno, že jím určený termín je nevyhovující (k čemuž musí mít zákonný zástupce nezletilého žáka samozřejmě objektivně důležitý důvod), měl by se pokusit navrhnout termín jiný. Výše zmíněné oprávnění ředitele školy se nemůže stát nástrojem šikany zákonných zástupců nezletilých žáků.
2/ Mám povinnost se zúčastňovat třídních schůzek ve škole?
Nikoli, takovou povinnost Vám školský zákon neukládá.
3/ Ponižování žáků - je proti tomu nějaká obrana než to natočit na mobil?
Dle § 2/1 písm. c) školského zákona je vzdělávání založeno (mimo jiné) na zásadě vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání.
Dle § 22b písm. a), b) a d) školského zákona je každý pedagogický pracovník povinen:
- vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami vzdělávání (mimo jiné tedy i v souladu s výše uvedenou zásadou dle § 2/1 písm. c) školského zákona),
- chránit a respektovat práva žáka,
- svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj.
Natáčení pedagogických pracovníků, resp. jejich (domnělého či skutečného) nevhodného chování je záležitostí nanejvýš ošemetnou. Takový postup je možné zvolit skutečně pouze v krajním případě (když nelze dané závadné chování pedagogického pracovníka zdokumentovat jinak), a to pouze v nezbytném rozsahu (tedy nenatáčet pedagogického pracovníka po celé vyučování, nýbrž pouze a jen tehdy, chová-li se závadně).
Skryté natáčení pedagogického pracovníka (při jeho právně závadném chování) je možné opřít o § 88/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Svolení není třeba, pokud se … zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. “
Toto ustanovení občanského zákoníku však nesmí být nadužíváno či dokonce zneužíváno, jak to vyplývá z § 90 občanského zákoníku:
„Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití … zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. “
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 561/2004 Sb. , o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník