Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Skupina pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou má podobný režim jako pohledávky za majetkovou podstatou – také se uplatňují přímo u osoby s dispozičním oprávněním a jsou placeny v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku.

Mezi tyto pohledávky patří zejména pohledávky:

• pracovněprávní dlužníkových zaměstnanců (= dlužná mzda)
• Úřadu práce za náhradu mzdy, kterou vyplatil zaměstnancům dlužníka
• na zákonném výživném (př. pokud jste rozvedený/á a podle soudního rozhodnutí musíte platit určitou částku měsíčně jako alimenty)
• na náhradu škody způsobené na zdraví (př. pokud někomu způsobíte zranění)

Popření pohledávky je úkon, kterým se určitá osoba (insolvenční správce, dlužník nebo jiný přihlášený věřitel) domáhá, aby bylo rozhodnuto, že pohledávka vůbec neexistuje (popření pravosti), má být přihlášena nižší částka (popření výše) nebo je přihlášena ve špatném pořadí (popření pořadí).

Účinky popření pohledávky se liší podle typu pohledávky, způsobu řešení úpadku a popírající osoby a platí následující pravidla:

• popření dlužníkem (mimo oddlužení) nemá vliv na zjištění pohledávky (tj. popřením dlužníka není nijak právně zpochybněna existence pohledávky)
• při popření nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem či dlužníkem v oddlužení musí věřitel podat žalobu u insolvenčního soudu do 30 dnů, jinak se k pohledávce popřené co do pravosti nepřihlíží (tedy se s ní zachází, jako by do insolvenčního řízení vůbec přihlášena nebyla) a pohledávka popřená co do výše nebo pořadí bude zařazena do seznamu tak, jak uvedl správce v popření
• při popření vykonatelné pohledávky insolvenčním správcem musí žalobu u insolvenčního soudu do 30 dnů podat naopak insolvenční správce
• při popření pohledávky věřitelem soud nejdříve rozhoduje o odmítnutí (tedy zkoumá, zda popření věřitele obsahuje všechny potřebné údaje, ale nezkoumá jeho oprávněnost) ; pokud neodmítne, považuje popření za žalobu

Předlužení je jedna z forem úpadku (druhou je platební neschopnost).

Předlužen je takový dlužník (pouze právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel), který současně:

• má více věřitelů (tedy nejméně 2)
• souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku (tedy pokud např. dlužíte různým věřitelům 500.000 Kč bez ohledu na to, kolik z těchto dluhů je již splatných, a celková hodnota Vašich movitých – auto, elektronika apod. – i nemovitých – dům, byt, pozemek apod. – věcí je jen 300.000 Kč, jste předlužen/a)

Rozhodnutí o úpadku je posledním krokem v první fázi insolvenčního řízení (od vydání vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku). Toto rozhodnutí vydává soud, pokud dojde k závěru, že dlužník opravdu v úpadku (formou předlužení nebo platební neschopnosti) je nebo mu úpadek hrozí. Podrobnosti o tom, co musí rozhodnutí o úpadku obsahovat a co po něm bude následovat, naleznete v sekci Co Vás čeká po podání návrhu.

Přihláškou pohledávky se rozumí úkon věřitele v insolvenčním řízení, kterým formálně uplatňuje svou pohledávku za dlužníkem (tedy jednoduše řečeno žádost věřitele, kterou dává najevo, že chce, aby mu dlužník zaplatil svůj dluh v rámci insolvenčního řízení).

Pro podávání přihlášek existuje lhůta, kterou musí věřitel dodržet, jinak jeho pohledávka nebude do insolvenčního řízení zahrnuta. Věřitel zásadně tedy nemůže podat úspěšnou přihlášku po několika letech od zveřejnění rozhodnutí o úpadku. Existují však dvě skupiny pohledávek (pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň), které může věřitel uplatnit kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení (jejich uplatnění, tedy žádost o zaplacení, však neprobíhá formou přihlášky).

Pro přihlášku pohledávky existuje konkrétní povinný elektronický  formulář (i s pokyny k  dispozici zde), není tedy možné ji podat jiným způsobem.

Rozvrhové usnesení je spojeno s konkursem – na základě splnění rozvrhového usnesení soud konkurs ukončí (zruší ho). V rozvrhovém usnesení je určeno, jaká částka má být vyplacena věřiteli každé pohledávky (tedy zjednodušeně např. „Na pohledávku věřitele Česká spořitelna, která byla zjištěna ve výši 150.000 Kč, je k rozvrhu určeno 126.000 Kč. “). Jeho návrh předkládá soudu insolvenční správce. Výplatu v určené výši provádí taktéž insolvenční správce (poté, co rozvrhové usnesení nabyde právní moci).

V insolvenčním řízení je obvykle více věřitelů a ti musí rozhodovat společně. K tomu tvoří věřitelské orgány – schůzi věřitelů a věřitelský výbor / zástupce věřitelů.

Schůze věřitelů je nejvyšším orgánem, který má pravomoc rozhodovat o nejdůležitějších otázkách v insolvenčním řízení, které jsou závislé na vůli věřitelů. Schůze věřitelů volí „výkonný“ orgán, kterým je věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů.

Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud, přičemž ji může svolat sám od sebe, nebo když mu to navrhne insolvenční správce, věřitelský výbor či nejméně 2 věřitelé.

Pokud je způsobem řešení úpadku konkurs nebo reorganizace, koná se na začátku řízení povinně schůze věřitelů. Pokud se jedná o oddlužení, schůze věřitelů se konat nemusí.

06/2018 jsem dokončil stavbu rodinného domu RD nepodléhající kolaudaci a podal žádost o přidělení čísla popisného. Místo vyhovění mi byla nařízena kontrolní prohlídka, při které jsem musel dokládat dokumenty, jako revize, stavební deník, předávací protokoly atd. Na konci prohlídky mi bylo oznámeno, že dokud nebude příjezdová cesta dle územního rozhodnutí, nepředá stavební úřad žádost o č. p. na obecní úřad.

Sousedova stavba stojí přesně, z historických důvodů, na hranici pozemku. Pokud dodržím zákonnou vzdálenost odstupu 7 metrů, vychází mi na šířku stavby mého domu pouhých 8m. Rád bych vzdálenost dvou staveb (obě mají okna obytných mistností) zkrátil na vyjímku.

Prosím o dotaz týkající se využití pozemku. Zakoupil jsem v minulosti drážní pozemek, kde jsem si postavil větší garáž (na obrázku stojí vpravo, ale dosud tam není). Pozemek má rozlohu asi 400 m2. Je hustě zasíťován, plyn elektrické vedení, kanalizace, je v průmyslové zóně a je veden jako ostatní plocha.