Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Je důležité vědět, že věřitel si musí do insolvenčního řízení přihlásit svou pohledávku v určené lhůtě, které činí:

• 30 dnů, pokud je způsobem řešení úpadku oddlužení
• 2 měsíce, pokud je způsobem řešení úpadku konkurs nebo reorganizace

Lhůta začíná běžet zveřejněním rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku a následkem jejího zmeškání je neuspokojování pohledávky v rámci insolvenčního řízení a současně nemožnost ji po dobu insolvenčního řízení uplatnit vůči dlužníkovi jiným způsobem. Soud nemůže zmeškání lhůty prominout. Lhůta k uplatnění pohledávky je procesní lhůtou, což znamená, že je třeba nejpozději poslední den lhůty přihlášku odevzdat na poště k doručení soudu.

Zároveň existují určité pohledávky (pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené jim na roveň), na které se lhůta nevztahuje – ty je možno uplatnit kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení a budou zaplaceny v plné výši.

Jako majetková podstata se označuje majetek, který je určený k uspokojení dlužníkových věřitelů (tedy ze kterého se budou platit dlužníkovy dluhy).

Přesný obsah majetkové podstaty se liší podle toho, kdo podal insolvenční návrh:

• pokud dlužník, náleží do ní majetek vlastněný dlužníkem v okamžiku zahájení insolvenčního řízení
• pokud věřitel, náleží do ní majetek vlastněný dlužníkem v okamžiku právní moci rozhodnutí o úpadku

V obou případech do ní dále náleží i majetek, který dlužník získal v průběhu insolvenčního řízení.

Majetkovou podstatu tvoří především peněžní prostředky, movité i nemovité věci dlužníka a jeho mzda (resp. její zabavitelná část). Naopak do ní nepatří oblečení, obvyklé vybavení domácnosti, studijní potřeby, zdravotnické potřeby a malá částka v hotovosti.

Za určitých výjimečných okolností může být do majetkové podstaty zahrnut i majetek, který nepatří dlužníkovi, pokud jej třetí osoba získala jako plnění z neúčinných právních jednání dlužníka (např. pokud by dlužník 2 roky před zahájením insolvenčního řízení převedl na svou dceru nemovitost v hodnotě několika milionů za 1 Kč).

Moratorium poskytuje dlužníku, který je podnikatelem, šanci, aby si uspořádal své majetkové poměry před tím, než insolvenční soud rozhodne o jeho úpadku – po dobu moratoria totiž soud nemůže vydat rozhodnutí o úpadku – nebo před tím, než je insolvenční řízení zahájeno.

Návrh na moratorium může podat pouze dlužník, a to do 7 dní od podání insolvenčního návrhu (v případě věřitelského návrhu má dlužník k dispozici 15 dní). Soud pak musí rozhodnout ve velmi krátkém termínu (do konce následujícího pracovního dne). Maximální doba trvání moratoria jsou 3 měsíce s možností prodloužení o dalších nejvýše 30 dní (pokud o to požádá dlužník a přiloží aktualizovaný seznam svých závazků a písemný souhlas většiny svých věřitelů počítáno podle výše pohledávek).

Jako nezajištěný věřitel se označuje osoba, jejíž pohledávka vůči insolvenčnímu dlužníkovi není zajištěna (tedy není podpořena např. zástavním právem), jedná se tedy o nezajištěnou pohledávku.

Insolvenční zákon rozlišuje mezi věřiteli zajištěnými a nezajištěnými, přičemž postavení těchto skupin se liší (př. pokud je způsobem řešení úpadku oddlužení, o jeho formě hlasují pouze nezajištění věřitelé; naopak pouze zajištěný věřitel má právo na uspokojení z výtěžku prodeje zajištění).

Zákon definuje osobu s dispozičními oprávněními jako osobu, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá. To znamená, že pouze osoba s dispozičními oprávněními může např. prodat věc náležející do majetkové podstaty. To, komu přísluší dispoziční oprávnění k majetkové podstatě, se mění v průběhu insolvenčního řízení (v závislosti na jeho fázi a způsobu řešení úpadku) – může se jednat o dlužníka nebo insolvenčního správce.

Platební neschopnost je jedna z forem úpadku (druhou je předlužení).

V platební neschopnosti se nachází dlužník (jakýkoliv dlužník), který současně:

• má více věřitelů (tedy nejméně 2)
• má peněžité závazky déle než 30 dní po splatnosti
• není schopen tyto závazky plnit (= dlužník zastavil platby podstatné části svých závazků / neplní závazky déle než 3 měsíce po splatnosti / není možné dosáhnout uspokojení pohledávky exekucí / nesplnil povinnost předložit seznam svého majetku, závazků a zaměstnanců)

V zákoně je vysvětlen pouze termín „zajištěná pohledávka„. Nezajištěná pohledávka představuje její protipól, tedy pohledávku, která není zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka. V praxi je většina pohledávek nezajištěná.

Vykonatelná pohledávka je taková pohledávka, jejíž splnění si může věřitel vynutit prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Jedná se o pohledávky, které byly přiznané:

• pravomocným (= již se proti němu nedá odvolat) rozhodnutím soudu
• pravomocným rozhodčím nálezem
• pravomocným rozhodnutím správního orgánu
• notářským zápisem, ve kterém dlužník uznal svůj dluh a svolil k jeho vykonatelnosti

Jednoduše to znamená, že pokud jdete do insolvence s tím, že již máte několik exekucí, tak právě ty dluhy, jejichž zaplacení po Vás požaduje exekutor, budou zpravidla zařazeny v kategorii vykonatelných pohledávek.

Pokud insolvenční správce popře vykonatelnou pohledávku, musí podat proti věřiteli žalobu, aby vůči němu popření působilo. K podání žaloby má správce 30 dní od přezkumného jednání (v konkursu a reorganizaci) nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu (v oddlužení).

V insolvenčním řízení nalezneme skupinu pohledávek, které dlužník vůbec nemá povinnost platit – pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení. Neznamená to však, že by byla nějak zpochybněna jejich existence, nejedná se o pohledávky popřené

Mezi vyloučené pohledávky patří:

• úroky, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku
• náklady, které účastníkům vznikly účastí v insolvenčním řízení – př. odměna advokáta

Pohledávky za majetkovou podstatou jsou zvláštní pohledávky, které vznikají až po zahájení insolvenčního řízení (popř. po vydání rozhodnutí o úpadku).

Mezi pohledávky za majetkovou podstatou patří především:

• hotové výdaje a odměna insolvenčního správce
• náklady na udržování a správu majetku dlužníka
• platby státu – daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení…

Do této kategorie tedy spadá i např. znalecký posudek na nezajištěnou nemovitost.

Seznam pohledávek za majetkovou podstatou naleznete v § 168 insolvenčního zákona.

Oproti běžnému režimu placení pohledávek mají tyto pohledávky několik odlišností:

• neuplatňují se přihláškou u soudu, ale přímo u osoby s dispozičním oprávněním (obvykle insolvenční správce)
• jsou placeny v plné výši, a to kdykoliv po rozhodnutí o úpadku