Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy z občanského práva
- Zobrazení: 2038
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Před rokem jsme s přítelem koupili od jeho matky barák. Smlouvu jsme si sepsali mezi sebou a domluvili jsme se na splátkách. Každý dva roky 100.000 Kč. Bohužel na baráku je věcné břemeno dožití babičky. Nyní máme s babičkou veliké problémy. Osočuje nás, dělá naschvály a vyhrožuje, že nám otráví zvířata, jestli nebudeme dělat, co chce ona. Při podpisu smlouvy jsme měli dostat kopii smlouvy, co je vedená na katastru jako věcné břemeno na dožití. Již několikrát jsme jí psali ať nám smlouvu pošle abychom věděli na co má babička nárok, nebo nemá. Smlouvu po dvou letech ještě nezaslala. Chtěla jsem se zeptat, jestli máme právo odstoupit od smluvy a požadovat vrácení peněz, které jsme jí již zaplatili a i to co jsme sem investovali. Protože jsme dělali nějaké rekonstrukce. Děkuji, jeslti bude třeba zaslala byhc i kopii kupní smlouvy. Děkuji, Jolana
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy z občanského práva
- Zobrazení: 2040
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Před rokem jsme s přítelem koupili od jeho matky barák. Smlouvu jsme si sepsali mezi sebou a domluvili jsme se na splátkách. Každý dva roky 100.000 Kč. Bohužel na baráku je věcné břemeno dožití babičky. Nyní máme s babičkou veliké problémy. Osočuje nás, dělá naschvály a vyhrožuje, že nám otráví zvířata, jestli nebudeme dělat, co chce ona. Při podpisu smlouvy jsme měli dostat kopii smlouvy, co je vedená na katastru jako věcné břemeno na dožití. Již několikrát jsme jí psali ať nám smlouvu pošle abychom věděli na co má babička nárok, nebo nemá. Smlouvu po dvou letech ještě nezaslala. Chtěla jsem se zeptat, jestli máme právo odstoupit od smluvy a požadovat vrácení peněz, které jsme jí již zaplatili a i to co jsme sem investovali. Protože jsme dělali nějaké rekonstrukce. Děkuji, jeslti bude třeba zaslala byhc i kopii kupní smlouvy. Děkuji, Jolana
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální a zdravotní pojištění
- Zobrazení: 5513
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální a zdravotní pojištění
- Zobrazení: 7847
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Sociální a zdravotní pojištění
- Zobrazení: 5164
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Naše firma zaměstnala v únoru 2010 pracovníka.který v červnu dal výpověd a k 31.8. 2010 odešel. Potuď bez problémů. Při zjištování vzájemných závazků bylo následovně zjištěno:
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
1) Únor 2010 - pracovník si vzal neplacené pracovní volno a celý měsíc nebyl v práci - organizace za něj platila 1080 Kč za zdravotní pojištení.
2) V dubnu 2010 mu byla přeplacena výplata o 9 800,- kč, měl dostat dle výplatní pásky 12 405 Kč ale obdržel 22.205 Kč.
Toto se zjistilo až při poslední výplatě za měsíc 08, takže organizace tyto přeplatky, tj. za únor 1080 Kč + přeplatek za duben 9800,- Kč strhla s odůvodněním z výplaty za srpen a poslala mu jen zbývající doplatek.
Pracovník se nyní brání a ozval se, že po poradě na Uřadě práce tento přeplatek nabyl v dobré míře, takže jeho povinnost není ho vrátit organizaci zpět, ale naopak organizace je povinna mu strženou platbu vrátit zpět.
Dotaz: je to možné takto vysvětlovat? Je sdělení uřadu práce korektní? Prosím o přesné sdělení právní situace, abychom mohli pracovníkovi odpovědet a bud stržené peníze vrátit nebo mu sdělit důvod, proč na ně nemá nárok. Děkuji Vám za Vaši fundovanou odpověd, skutečně si v tomto případě nevím rady. S pozdravem Jana
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy z občanského práva
- Zobrazení: 1552
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Umřel mi otec a zůstala po něm má maminka (64let) s neléčenou schizofrenií s těžkým psychickým defektem, svéprávná, plný invalidní důchod. Bydlí v rodinném domku, který je zcela neobyvatelný, nebezpečný pro ni a veřejnost. S vypětím sil jsme jí našli bydlení u příbuzných, ona však "vyšiluje"do všeho kope a řve na celou vesnici, že ji z domu nedostaneme. Dlouhodobě se chová zcela jako blázen, mluví nesmysly, chodí ve špinavých roztrhaných hadrech, vodu a hřeben nezná, nerozumí hodnotě peněz, dům zaplnila hadrami a veškerými myslitelnými odpadky, u doktora nebyla tak 20 let apod. - prostě neléčená schizofrenička. Na první pohled je jasné, že matka patří do ústavu.
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy z občanského práva
- Zobrazení: 1982
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Umřel mi otec a zůstala po něm má maminka (64let) s neléčenou schizofrenií s těžkým psychickým defektem, svéprávná, plný invalidní důchod. Bydlí v rodinném domku, který je zcela neobyvatelný, nebezpečný pro ni a veřejnost. S vypětím sil jsme jí našli bydlení u příbuzných, ona však "vyšiluje"do všeho kope a řve na celou vesnici, že ji z domu nedostaneme. Dlouhodobě se chová zcela jako blázen, mluví nesmysly, chodí ve špinavých roztrhaných hadrech, vodu a hřeben nezná, nerozumí hodnotě peněz, dům zaplnila hadrami a veškerými myslitelnými odpadky, u doktora nebyla tak 20 let apod. - prostě neléčená schizofrenička. Na první pohled je jasné, že matka patří do ústavu.
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy z občanského práva
- Zobrazení: 2170
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Umřel mi otec a zůstala po něm má maminka (64let) s neléčenou schizofrenií s těžkým psychickým defektem, svéprávná, plný invalidní důchod. Bydlí v rodinném domku, který je zcela neobyvatelný, nebezpečný pro ni a veřejnost. S vypětím sil jsme jí našli bydlení u příbuzných, ona však "vyšiluje"do všeho kope a řve na celou vesnici, že ji z domu nedostaneme. Dlouhodobě se chová zcela jako blázen, mluví nesmysly, chodí ve špinavých roztrhaných hadrech, vodu a hřeben nezná, nerozumí hodnotě peněz, dům zaplnila hadrami a veškerými myslitelnými odpadky, u doktora nebyla tak 20 let apod. - prostě neléčená schizofrenička. Na první pohled je jasné, že matka patří do ústavu.
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy z občanského práva
- Zobrazení: 3464
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Umřel mi otec a zůstala po něm má maminka (64let) s neléčenou schizofrenií s těžkým psychickým defektem, svéprávná, plný invalidní důchod. Bydlí v rodinném domku, který je zcela neobyvatelný, nebezpečný pro ni a veřejnost. S vypětím sil jsme jí našli bydlení u příbuzných, ona však "vyšiluje"do všeho kope a řve na celou vesnici, že ji z domu nedostaneme. Dlouhodobě se chová zcela jako blázen, mluví nesmysly, chodí ve špinavých roztrhaných hadrech, vodu a hřeben nezná, nerozumí hodnotě peněz, dům zaplnila hadrami a veškerými myslitelnými odpadky, u doktora nebyla tak 20 let apod. - prostě neléčená schizofrenička. Na první pohled je jasné, že matka patří do ústavu.
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
- Základní údaje
- Uložil(a): MUDr. Zbyněk Mlčoch (admin)
- Kategorie: Nezařazené dotazy z občanského práva
- Zobrazení: 5619
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Umřel mi otec a zůstala po něm má maminka (64let) s neléčenou schizofrenií s těžkým psychickým defektem, svéprávná, plný invalidní důchod. Bydlí v rodinném domku, který je zcela neobyvatelný, nebezpečný pro ni a veřejnost. S vypětím sil jsme jí našli bydlení u příbuzných, ona však "vyšiluje"do všeho kope a řve na celou vesnici, že ji z domu nedostaneme. Dlouhodobě se chová zcela jako blázen, mluví nesmysly, chodí ve špinavých roztrhaných hadrech, vodu a hřeben nezná, nerozumí hodnotě peněz, dům zaplnila hadrami a veškerými myslitelnými odpadky, u doktora nebyla tak 20 let apod. - prostě neléčená schizofrenička. Na první pohled je jasné, že matka patří do ústavu.
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
1) Vzhledem k §196 Trestního zákoníka, jsme my jako její děti v principu povinni jí vyřídit nesvéprávnost, jelikož je to jediná cesta jak ji z té zbořeniny dostat? Vzhledem ke statice nemovitosti může část domu zabít občasné procházející a my jako budoucí spoluvlastníci nemovitosti poneseme za to spoluzodpovědnost, jelikož nemáme v plánu se zříci dědictví.
2) Kdybychom - teoreticky - mamku nechali být, dědictví a tedy i spoluzodpovědnosti za dům se zřekli, je pravděpodobné, že obec či někdo ze sousedů stejně časem podá podnět a vyřídí její nesvéprávnost? Může nás následně obec žalovat, že jsme se o mámu nepostarali a zapříčinili třeba i neštěstí, nezajistili ji alespoň bezpečné bydlení a léčení, tedy vlastně nesvéprávnost? Děkuji, Jonáš
