Různé (stavební právo, zdravotní právo apod.)

Bydlíme v rodinném domě, který je spojený s domem souseda. Chtěli bychom postavit zděný plot mezi naším a sousedovým pozemkem. Ale soused má na hranici pozemku postavenou kůlnu, viz foto. Prosím jaký postup zvolit, protože se sousedem není možná domluva. A druhý dotaz, jak daleko od plotu můžeme postavit pergolu? Děkuji. Ervin.

Soused nám předložil žádost o souhlas s rozšířením jeho stávajícího rodinného domu. Nynější vzdálenost jeho domu od hranice pozemku je 3 metry a s touto dostavbou to bude cca 1,5 metru. Dostavba má být navíc vysoká cca 3 metry. Co jsem pochopil, tak odmítnutím souhlasu se bude muset soused uchýlit na stavební úřad a chci se zeptat jestli porušení vzdálenosti 2 metru od hranice je dostatečný důvod pro to, aby dostavbu provést nemohl?

Rád bych se Vás dotázal za svůj oddíl na problematiku udělení stavebního povolení při dědickém řízení, kterého nejsem přímými účastníci, přesto se nás to jako třetí strany dotýká? Za náš oddíl jsem postupně vyřídil všechny náležitosti ohledně stavebního povolení, aby bylo formálně všechno v pořádku a podal žádost o stavební povolení, mezitím však zemřel jeden ze sousedů, který měl právo se k tomu vyjadřovat.

Jsem vlastníkem dřevostavby postavené v někdy v letech 1954-1955, spolu s dalšími 17-ti, stojící na městském pozemku. Město mě nařídilo odstranění stavby jako nepovolené. Dotazoval jsem městský úřad o dokumenty týkající se stavby, musely být u jako součást kolaudace nebo rozhodnutí o přidělení bytu, ke které stavba patřila neboť slouží jako dřevník.

Chci se zeptat, zda mám nárok na ušlý zisk. Podnikám v autodopravě. Můj zaměstnanec zavinil havárii na služebním voze (plachtová dodávka 2 měsíce stará). Stalo se tak v červnu 2021, kdy bylo vozidlo odvezeno do autorizované servisu a likvidátor pojišťovny rozhodl o opravě vozu a ne o totální škodě. Cena opravy je skoro totožná s cenou vozu.

Stal jsem se účastníkem řízení, ve kterém jsem byl obeslán stavebním úřadem. Záměr je přestavba rodinného domu - sklep, přízemí, patro, podkrovní střecha na bytový dům, kde střechu nahradí 3. patro. Stavebnímu úřadu nahlásil věc jako úprava bytového domu, ale v katastru je nemovitost vedena jako rodinný dům a i tak byla využívána předešlým majitelem.

Na základech "jiné stavby" (jak je zapsána v katastru, bez č. p. /č. e.), bych chtěl postavit rekreační chatu o stejném nebo menším půdorysu. Dle mého názoru by se jednalo o nástavbu již stávající stavby. Chata by byla off grid - tedy bez potřeby jakýchkoliv přípojek - včetně elektřiny i odpadů. Velikost by byla zhruba 20m2, s jedním podlažím, výška asi 3m.

Zakoupili jsme garáž, na území obce Prahy – konkrétně v katastru místo p. č. XXX, Praha.   Účel koupě byl z důvodu rekonstrukce na změnu užívání stavby jako rodinného domu. Nemovitost je plně zasíťovaná, ve vlastnictví je pozemek i pod nemovitostí a dále přilehlý pruh pozemku sousedící s nemovitostí na parcele č. XXX, který má 6 m2.

Můj dotaz se týká pozemku, který je celý podle územního plánu označen růžovou barvou jako - BR plochy k bydlení v rodinných domech. Dle katastrálního úřadu je rozdělen na 3 parcely. Parcela 144/1 je vedena jako zastavěné území a nádvoří. Stojí zde rodinný dům, kde žije moje matka. K domu patří bývalé hospodářské budovy, kde je elektřina a plyn.

Mám dotaz ohledně stavby, která bohužel není do dnešního dne zapsána v katastru nemovitostí ČR a na základě udání na majitele stavby přijde kontrola. Stavba je z roku 1993 - stodola stojící na soukromém pozemku majitele, na sousedův pozemek ničím nezasahuje a nikoho neomezuje - a tehdy v 90. letech byla pouze ohlášena na výboru obce.